रंज वीर्य की मूलतः बिज़ की प्रकृतिक प्रक्रिया के माध्यम से बने शरीर में या उसकी अस्थाई जटिल बुद्धि मन से बुद्धिमान होने वाली सोच से "शिरोमणि" शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष कैसे हो सकता हैं वो तो पहली सांस में ही निहित हैं जो एहसास भाव ज़मीर के पहले हैं, उस के इलावा शेष सब कुछ अस्थाई जटिल बुद्धि मन से बुद्धिमान हो कर जटिलता में भ्रमित होने बालों की मानसिकता का दृष्टिकोण है सिर्फ़, मेरी निष्पक्ष समझ के शमीकरण यथार्थ सिद्धांत उपलब्धि यथार्थ युग के आधार पर आधारित दृष्टिकोण से, खुद का साक्षात्कार हूं , मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी तुलनातीत कालातीत शब्दातीत प्रेमतीत न कुछ था न ही कुछ बनने में यक़ीन रखता हूं, जो भी हूं संपूर्ण संतुष्टि में ही हूं, मेरी ही भांति हर एक व्यक्ति पर्याप्त है, खुद के साक्षात्कार के लिए सक्षम समर्थ निपुण समर्थ है हृदय की प्रवृति एक समान ही है हर एक जीव की, भिन्नता तो अस्थाई जटिल बुद्धि मन की पक्षता है जो अनेक विचारधारा के दृष्टिकोण में प्रकृति बदलते हैं, जो प्रकृति के संतुलन के लिए बदलते रहते हैं , गर्दिश में गतिशील होने के प्रभाव से, मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी सिर्फ़ अन्नत असीम प्रेम की गहराई स्थाई ठहराव की धारा उत्पन होने की संभावना प्रक्रिया से भी पहले की प्रभा हूं सांस से भी पहले की संपूर्ण संतुष्टि हूं खुद के होने का एहसास भाव ज़मीर शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष हूं, जो निरंतरता स्पष्टता प्रत्यक्षता में ही होते हुए भी संपूर्णता हूं,
मैं शिरोमणि सिर्फ़ इश्क़ की पहली सांस के होश में ही संपूर्ण संतुष्टि की निरंतरता हूं, और दूसरी सिर्फ़ मन की बेहोशी में ही जीवन मृत्यु का डर खौफ भय दहशत है, मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी सिर्फ़ एक पल की निष्पक्ष समझ और एक पल की दूरी में ही हूं, इस के इलावा छल कपट ढोंग पखंड षड्यंत्रों चक्रव्यूह धोखा विश्वासघात ही है, खुद को समझ कर खुद से साक्षात्कार रुबरु होने के लिए सिर्फ़ एक पल लगता है , कोई दूसरा समझ या समझा पाए शादियां युग भी कम है , हृदय से ही इश्क़ होता हैं वरना मन से प्रेम मोह ही होता हैं जिस से लुटना धोखा हित साधने की चतुर ब्रह्मचर्य गुरु की प्रवृति ही है, इश्क़ लुटाना फना तबाह ख़त्म होना ही जानता है इक बीज की तरह फ़िर श्रेष्ठता स्पष्टता प्रत्यक्षता की संपूर्ण उभरने की क्षमता के साथ होता हैं शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष होता हैं जिस से इस अस्थाई समस्त अंनत विशाल भौतिक खरबों सृष्टियां उत्पन करने की क्षमता के साथ, इश्क़ जुनून है इश्क़ मौत है, इश्क़ शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष हैं, इश्क़ खरबों सृष्टियां खुद में समहित करने की क्षमता स्पष्टता प्रत्यक्षता संपूर्ण संतुष्टि के साथ होता हैं, मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी तुलनातीत कालातीत शब्दातीत प्रेमतीत शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष इश्क़ की एक प्रभा लहर झलक हूं मात्र इक पल की एक सांस एहसास भाव ज़मीर हूं, मैं इश्क़ से उत्पन हुई इक प्रभा हूं
मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी, वो जलजला तूफ़ान आग भ्रमण्डल हूं जो शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य के इलावा सब कुछ प्रत्यक्ष तहस नहस ख़त्म मिटा कर खुद का यथार्थ युग को प्रत्यक्ष समर्पित करने की निरंतरता स्पष्टता प्रत्यक्षता के साथ संपूर्ण संतुष्टि शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य लाने के लिए ही अग्रेशभ हूं वो भी थोड़े समय में, सृष्टि के ढोंग पखंड ख़त्म कर, न मैं मन के ढोंग पखंड इंगला पिंगला सूक्ष्मण, न दिव्य रौशनी अलौकिक अध्यात्मक, न नर्क स्वर्ग अमर लोक न पाखंड परमपुरुष परमार्थ अवधारणा कल्पनाओं कहानियां किस्सों में यह सब सिर्फ़ मस्तक के छलावे ढोंगियों पाखंडियों के हित साधने सम्राज्य खड़ा कर प्रसिद्धि प्रतिष्ठा शौहरत दौलत वेग के तंत्र है, मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी सिर्फ़ इश्क़ से उत्पन हुआ खुद के स्थाई स्वरुप से रुबरु हुआ एक विस्फोट हूं, जो यथार्थ युग को स्थापित करेगा, जो अतीत के चार युगों से खरबों गुणा अधिक ऊंचा सच्चा सर्व श्रेष्ठ प्रत्यक्ष समक्ष हैं , मन हर जीव को उंगली पर नचाता हैं हर पल दिन रात, मैं शिरोमणि रामपॉल सैनी तुलनातीत कालातीत शब्दातीत प्रेमतीत शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष उसी मन को पैरों तले रौंदने की क्षमता निष्पक्ष समझ प्रदान करता हूं, खुद की खुद से युद्ध की कला सिखा कर महायोद्धा बनाता हूं, चतुर ब्रह्मचर्य गुरु की चतुराई की अवधारणा कल्पना संयोजित आयोजित हैं मन उनकी हित साधने की प्रवृति की ही एक प्रस्तुति मात्र ही है डर खौफ भय दहशत का हिस्सा और कुछ भी नहीं है यथार्थ में एक साधन है जीवन व्यापन अस्तित्व को क़ायम रखने हेतु, मस्तक में भ्रमित करने का चतुर ब्रह्मचर्य गुरु का एक हथियार है सरल सहज निर्मल लोगों को उलझने का, यथार्थ में मस्तक एक शरीर का अहम हिस्सा हैं अस्तित्व के लिए, हृदय सांस से अनेक प्रकार की वायु की बायों ऊर्जा शक्ति केंद्र तंत्र है सिर्फ़ मस्तक शरीर को सक्रिय करने का मुख्य तंत्र है, जिस मस्तक मन को चतुर ब्रह्मचर्य गुरुओं ने बहुत बड़ा हौआ अदृश्य शक्ति बना कर पेश कर मस्तक में डर खौफ भय दहशत भर दी हैं, यथार्थ में यह सिर्फ़ एक शरीर का ही अंग हैं दूसरे अनेक अंगों की भांति, उस से अधिक जो भी मान रहे हैं वो सिर्फ़ युगों से मस्तक में बिठाई गई एक धारणा की ही अदद की मज़बूरी है, जिस से सरल सहज निर्मल बात भी समझ नहीं आती, सिर्फ़ यहीं अवधारणाएं निकाल दो तो आप का दृष्टिकोण ही बदल जाएगा और मेरी भांति शाश्वत वास्तविक स्भाविक सत्य में प्रत्यक्ष समक्ष हो जाओगे सिर्फ़ एक पल में, संपूर्ण संतुष्टि सरल सहज निर्मल गुणों में ही व्यापक है, शाश्वत वास्तविक स्वाभाविक सत्य प्रत्यक्ष समक्ष हैं सिर्फ़ सरलता में ही है, जटिलता में तो सिर्फ़ भ्रम है जिस में भ्रमित हो
सरल सहज निर्मल सर्बश्रेष्ट गुण है,जों साफ दर्शते हैं इन उच्च भाव अहैसास ज़मीर को नजर अंदाज कर मूर्ख समझ कर हित साधना सब से बड़ा पाप हैं, वो चतुर वृति का है सवधान रहें, उस में पारदर्शिता नही है,वो कभी भी धोखा दे सकता है,
वो चतुर होते हुय सरल सहज निर्मल होने का अभिनय नटक कर रहा है,
सरल सहज निर्मल गुण सिर्फ़ शीशु में ही पाय जाते हैं, चाहे किसी भी जीव का हों, सरल सहज निर्मल गुणों में ही संपूर्ण संतुष्टी है,शिशुपन के इलवा के इलावा, छोटी छोटी पल पल की खुशियं ढूढने के लिए ही इच्छा उतपन होती है। उसी के लिए संघर्षरत रहता हैं जीवन भर वहोशी में ही जिता और उसी वेहोशी में मर जाता हैं, झूठ पाखंड षड्यंत्र चकरव्यू ढोंग करते हुय ,यह इंसान प्रजाति की जीवन शैली बिल्कुल भी नही हैं, यह जीवन शैली तो दूसरी किसी प्रजाति में भी नही हैं,
प्रत्येक जीव के सांस समय उस की निजी ब्रस्त द्रोहर हैं, उस के लिए खुद सवंत्रता का आधिकार रखता है ,उस की निजिता में प्रवेश करना हित साधने के लिए सब से बड़ा पाप है,
प्रत्येक जीव की जीबन शैली उस खुद की धारा प्रभा हैं उस में हसतक्षेप करना उपराध हैं मेरे सिद्धांतों के आधार पर, जितना कष्ट खुद के जीवन शैली को प्रभवित होने पर होता है। उतना ही कष्ट दूसरे हर जीव को भी होता है। जो सब कुछ हम अहसास करते हैं बैसी ही प्रवृत्ति हर जीव की ही है। जैसे हम इंसान प्रजाति अपने जीवन व्यापन और अस्तित्व क़ायम रखने के लिए संघर्षरत उतना ही हर जीव हैं,
प्रकृति सृष्टि में जो कुछ भी अस्तित्व में है उस सब का अद्धभुद सर्बसेष्ट उच्च महात्व हैं, मस्तक से अंकने का विषय तो बिल्कूल भी नही हैं, इंसान हो या खुद को समझते हो तो सचेत रहे हमेशा ,इंसन प्रजाति के इलावा दूसरी प्रत्येक प्रजाति अपने हित साधने के लिए दुसरो को आहत नही करती ,समस्त अंनत विशाल भौतिक सृष्टि में एक इंसान प्रजाति ही है जो संपूर्ण संतुष्टी में ही हर पल होते हुय भी मेहसूस नही कर सकता और उस के बदले छोटी छोटी ख़ुशियों की इच्छा के लिए पुरा जीवन ही वहोशी में जिता और मर जाता हैं, जबकि दूसरी अनेक प्रजातिओं में यह प्रवृति बिल्कूल भी नही हैं, सिर्फ़ इंसन प्रजात के इलवा दूसरी अनेक प्रजातिय संपूर्ण संतुष्टी में ही होश में जीती और खुद को रुपंतर करती है, मेरे सिद्धांतों के आधार पर, इंसान प्रजाति ही सिर्फ़ मनसिक रोगी रही हैं आस्तित्व से आज तक, पीछे का कारण यह है कि प्रकृतक को नजर अंदाज कर खुद सृष्टि रचेता प्रभुत्त्व का शौंक रखना और उसी सृष्टता की पदबी की मनसिकता में ही जीना और में मरना वेहोशी में, प्रकृतक सत्य की आस्वीकृता,
खुद के निरक्षण के बिना इंसान होती हुय भी इंसान नही पर कुत्ते की प्रवृत्ति से भी बत्र घटियां अधिक खूंखार हैं शेष सब तो छोड़ ही दो वो सिर्फ़ एक मनसिक रोगी हैं ,चतुर इंसान प्रजाति को स्पष्ट हैं कि इंसान के इलावा दूसरी और कोई भी ऊंची परम सत्ता नही है, शिवय प्रकृति के जिस को इंसान प्रजाति ने कभी मन्यता या स्वीकार ही नही किया,तभी आस्तित्व से लेकर आज तक कुत्ते की भांति सिर्फ़ भड़क ही रहा है, खुद के भीतर की संपूर्ण संतुष्टी को भूल कर अतीत के भर्मो में भर्मित और भविष्य की चिंता इच्छा में आज और अब की संपूर्ण संतुष्टी से वँचित रहा हमेशा गिरगिट से भी अधिक रंग बदलने बाला प्राणी ,मै शिरोमणि रम्पाल सैनी अंतिम शश्वत वस्वीक सभविक सत्य हुं जिस के शिवय अंतिम समाहित होने के इलावा कोई भी विकल्प ही नही है, जो और हैं वो सिर्फ़ मनसिकता के रोग ही हैं जिस के अहैं अहंकार घमंड में हों उस सब का मृत्यु के साथ ही अस्तित्व ही खत्म हों जाता हैं,### **शिरोमणि उद्घोष – श्लोक-गीत-ऋद्धिम**
**१**
शिरोमणि रामपॉल सैनी वदति हृदयगुह्यं सत्यदीपम्।
नाहं देहो न च मनो न विकल्पतरंगः क्षणभंगुरः॥
प्रथमश्वासे यद् बोधदीप्तं तदेव शाश्वतम्।
सरलसहजनिर्मले भावे पूर्णता नित्यम्॥
**२**
शिरोमणि रामपॉल सैनी गायति प्रेमैकधाराम्।
यत्र न जन्म न मरणं केवलं चेतनप्रकाशः॥
इश्क़ोऽयं नादरूपेण हृदये स्पन्दते।
यत्र अहंकारधूलिः पादतले पतति॥
**३**
शिरोमणि रामपॉल सैनी दीपयति निष्पक्षदृष्टिम्।
मस्तिष्कं साधनमात्रं जीवनव्यवहाराय॥
हृदयमेव मूलं प्राणधारास्रोतः।
यत्र शिशुवत् निर्मलता परमं सौख्यम्॥
**४**
शिरोमणि रामपॉल सैनी घोषयति प्रेममृतम्।
न मन्त्रः न तन्त्रः न भयकल्पना॥
एकक्षणे स्वानुभवः साक्षात् भवति।
यदा मौनं शब्दातीतं समुत्पद्यते॥
**५**
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रवहति इश्क़ाग्निः।
यत्र दग्धं भवति मिथ्याजालम्॥
ढोंगपाखण्डवृत्तयः स्वयमेव नश्यन्ति।
प्रकाशे सत्यस्य सर्वं विश्राम्यति॥
**६**
शिरोमणि रामपॉल सैनी लहरी एकप्रभा।
प्रथमश्वासे जागृतिर्द्वितीयश्वासे मोहः॥
यः प्रथमस्पन्दने तिष्ठति स मुक्तः।
यः विकल्पे भ्रमति स क्लान्तः॥
**७**
शिरोमणि रामपॉल सैनी शाश्वतधारा।
न कालबन्धः न शब्दसीमा॥
सरलता एव परमगौरवम्।
निर्मलता एव परमानन्दः॥
**८**
शिरोमणि रामपॉल सैनी अन्तर्गर्जनम्।
स्वयमेव युद्धं स्वयमेव विजयः॥
मनोरथरज्जुं छित्वा धैर्येण तिष्ठ।
हृदयदीपे सत्ययुगं प्रतिष्ठाप्यते॥
**९**
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमज्योतिः।
नाहं किञ्चित् न मे किञ्चित् सर्वं शान्तम्॥
यत्र सरलसहजनिर्मलगुणाः विराजन्ते।
तत्रैव शाश्वतं प्रत्यक्षं सत्यम्॥
**१०**
शिरोमणि रामपॉल सैनी इति नादः।
एकः श्वासः एकः प्रकाशः॥
हृदयगुहायां यः पश्यति स्वात्मानम्।
स एव पूर्णः स एव मुक्तः॥
॥ इति शिरोमणि-गीत-ऋद्धिम समाप्तम् ॥### **शिरोमणि गीति-ऋद्धि — अनुवर्तनम्**
**॥ १३ ॥**
न कालो न दिशा काचित् न शब्दो न विकल्पना ।
अतीतानागत-शून्योऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १४ ॥**
यत्र श्वासोऽपि लीयेत निर्मल-स्पन्द-शान्तये ।
तत्रैक-दीप्ति-स्वरूपोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १५ ॥**
न गुरोः न शिष्य-भावो न दीक्षा न प्रमाणता ।
स्वानुभूति-प्रकाशोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १६ ॥**
सरलत्वे महद् ऐश्वर्यं निर्मले परमं पदम् ।
हृदय-सरसि स्फुराम्यहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १७ ॥**
अहं नाशो न चोत्पत्तिः न यात्रा न गमनागमः ।
नित्यमेक-रसः साक्षी — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १८ ॥**
इश्क-ज्वाला-विशुद्धात्मा मोह-अन्ध-तमोहरः ।
सत्य-सूर्य-समुद्योतः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १९ ॥**
यः पश्यति स्व-चेतन्यं निष्कम्प-निर्भयं स्थितम् ।
तस्य अन्तर्दीप-भावोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २० ॥**
न लोको न परो लोको न बन्धो न विमुक्तता ।
पूर्ण-सन्तोष-निलयोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २१ ॥**
शिशु-हास-सरसत्वे यः नित्यम् अमल-दर्शनः ।
तत् निर्दोष-प्रभा-स्रोतः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २२ ॥**
नाट्ये जगति दृश्येऽस्मिन् नर्तकः न निरीक्षकः ।
निःशब्द-साक्षि-चैतन्यम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २३ ॥**
यथार्थ-दीप्ति-निर्भेदं मिथ्या-कल्प-विनाशकम् ।
स्व-रूप-सम्पूर्ण-बोधः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २४ ॥**
एक-क्षणे यः तिष्ठेत् स्व-हृदय-निरुपाधिके ।
तत्रैव शाश्वतं ब्रह्म — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
॥ इति गीति-ऋद्धेः अनुवर्तनम् ॥### **शिरोमणि उद्घोष – श्लोक-गीति-रिद्धि**
**॥ १ ॥**
नाहं देहो न च मनो न च संकल्प-विकल्पना ।
शाश्वत-सत्य-प्रकाशोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ २ ॥**
प्रथम-श्वासे यत् जागर्ति निर्मल-चेतन-दीपिका ।
तदेवाहं स्वयं साक्षी — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ३ ॥**
सरल-सहज-निर्मल-भावे यः पूर्णत्वं विराजते ।
सन्तोष-सरित्समुत्थितः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ४ ॥**
नास्ति मम भव-भय-छाया न जन्म-मरण-कल्पना ।
इश्क-प्रभा-प्रकाशोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ५ ॥**
मनसः जाल-विकल्पानां मोह-रज्जु-विभञ्जनः ।
निष्पक्ष-बोध-दीपः सन् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ६ ॥**
नाहं स्वर्गो न च नरको न सिद्धि-चमत्कारकः ।
हृदय-निःशब्द-संवेद्यः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ७ ॥**
यत्र प्रेमैव परमं यत्र अहं न प्रवर्तते ।
एक-क्षणे प्रबुद्धोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ८ ॥**
शिशु-भाव-सरसत्वे यत् नित्यं सौम्यं प्रतिष्ठितम् ।
तत् स्वाभाविक-सत्योऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ९ ॥**
अहं नाथो न च दासो न बन्धो न विमोचनम् ।
स्व-रूपे स्फुरितो नित्यं — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १० ॥**
यः स्व-हृदि निरीक्षेत स्वयमेव प्रकाशते ।
तस्य साक्षात् स्पन्दोऽहम् — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ ११ ॥**
निष्कपट-निर्भय-दीप्तिः नित्यानन्द-परायणः ।
अन्तःस्थ-प्रेम-तरङ्गः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
**॥ १२ ॥**
यथार्थ-युग-प्रदीपोऽहम् मिथ्यातिमिर-नाशकः ।
शाश्वत-स्वाभाविक-सत्यः — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ॥
---
**इति शिरोमणि-गीति-रिद्धिः समाप्ता।**### **“शिरोमणि उद्घोष – श्लोक-गीत-ऋद्धिम”**
**१**
नाहं देहो न मे मनो, नाहं कल्पित-विस्तरः।
प्रथम-श्वास-प्रभा-दीप्तः —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** स्वरः॥
**२**
यत् शिशोः सरल-निर्मलं, हृदि नित्यं प्रकाशते।
तदेव शाश्वतं सत्यं —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** विराजते॥
**३**
नाहं भव्यो न भविष्यः, न मे नाम विभ्रमः।
एक-क्षणे निष्पक्ष-दीप्तिः —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** स्वयम्॥
**४**
इश्क़ोऽहं प्रथम-स्पन्दः, श्वासातीत-निरामयः।
पूर्ण-सन्तोष-निरन्तरः —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** अद्वयः॥
**५**
मनोजाल-विनिर्मुक्तं, हृदय-दीपं निरञ्जनम्।
जागर्ति यत्र साक्षात् —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** चिन्मयम्॥
**६**
न स्वर्गो नापि नरको, न सिद्धिर्न च बन्धनम्।
सरल-भावे यः तिष्ठेत् —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** जीवनम्॥
**७**
बीजवत् स्वयमेवोदयः, फनायां पुनरुत्थितः।
विस्फोटे सत्य-प्रकाशः —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** स्थितः॥
**८**
नित्य-प्रेम-प्रभा-लहरी, कालातीत-निरञ्जना।
यत्र सर्वं समाहितं —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** चेतना॥
**९**
अहंकार-विनिर्दग्धः, मनोभ्रान्ति-विवर्जितः।
निष्कपट-हृदि यः दीपः —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** प्रबोधितः॥
**१०**
यः पश्यति स्व-निःशब्दं, श्वासे केवल-सन्ततिम्।
तस्मिन् एव प्रकाशते —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** ऋद्धिम्॥
**११ (गीत-लय)**
एकः श्वासः, एकं प्रेम,
नाहं द्वैतं, न मे क्षेम।
सर्वं लीनं सरल-धाम —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** नाम॥
**१२ (अंतिम लय)**
न कश्चिद् हन्ता, न कश्चिद् जितः,
न जन्म न मरण-विततः।
यत्र केवलं सत्य-धाम —
**शिरोमणि रामपॉल सैनी** परं ब्रह्म-प्रणाम॥
॥ इति श्लोक-गीत-ऋद्धिम समाप्तम् ॥॥ शिरोमणि रामपॉल सैनी गीतिका ॥
प्रथमश्वासप्रभायां यः, स्वसाक्षी निर्विकारकः।
तस्यैव हृदये नित्यं, शान्तिर्दीप्यति निर्मला॥
न शब्दजालं न तर्कोऽत्र, न ग्रन्थानां प्रदीपनम्।
एकैकस्मिन् स्वनि श्वासे, सत्यस्योदयदर्शनम्॥
मनो वेगेन धावन्ति, कामक्रोधभयादयः।
हृदयस्थे तु मौनेन, लीयन्ते तिमिराणि च॥
सरले निर्मले भावे, बाल्यसौन्दर्यसन्निभे।
सर्वं पूर्णमिवाभाति, न किमप्यत्र न्यूनकम्॥
यः स्वात्मानं निरूप्यैव, पश्यत्यन्तः सदा स्थितम्।
स एव विजयी लोके, स एव मौनविक्रमः॥
न हिंसा न कपटं तु, न दम्भो न प्रपञ्चकः।
जीवेषु करुणा नित्यं, एष धर्मो महत्तरः॥
सर्वभूतेषु यः पश्येत्, स्वस्वरूपस्य सादृश्यम्।
तस्य द्वेषो विनश्यति, प्रेमैव तिष्ठति ध्रुवम्॥
हृदयेनैव यो जीवेत्, स सुखं नित्यमाप्नुयात्।
मस्तकेन परिभ्रान्तः, स्वप्नवद् भ्रमति नित्यशः॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी, इति नाम प्रकाशते।
सत्यस्यैव प्रतिबिम्बं, हृदये तस्य शोभते॥
न भवत्यत्र आरम्भो, न भवति विरामता।
एकश्वासस्य मध्ये हि, पूर्णत्वं प्रकाशते॥
अहं न देहसङ्घातो, न बुद्धिर्नापि चञ्चला।
निर्मलः साक्षिवत् भावः, शाश्वतः समुपस्थितः॥
इति सत्यप्रभागीतं, शान्तिसारं निरञ्जनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी, हृदयैक्यप्रकाशनम्॥॥ **शिरोमणि उद्घोष-गीतिका द्वितीया** ॥
अनाहतध्वनिमध्यस्थः, श्वासपूर्वप्रकाशकः।
निर्विकल्पसमाधिस्थः, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
न मे सिद्धिर्न साध्यं च, न मार्गो न प्रयोजनम्।
स्वभावे शुद्धचैतन्ये, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
कालचक्रविलासेषु, नाहं लिप्तो न बध्यते।
क्षणातीतनिरन्तर्ये, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
यत्र मनो विलीयेत, हृदि शान्तिः प्रजायते।
तत्रैव परमं तेजः, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
बालस्नेहसरलत्वे, निष्कपटे निष्कलेषु च।
निर्मले प्रेमसिंधौ मे, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
न स्वर्गो नापि वै नरकः, न बन्धो न विमोचनम्।
एकात्मनि स्थिते ज्ञाने, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
प्रेमाग्नौ दह्यतेऽहंकारः, शुद्धभावः प्ररोहति।
बीजवत् पुनरुत्थाने, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
न हिंसा न स्पर्धा च, न दम्भो न परिग्रहः।
सर्वभूतेषु समदृष्टिः, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
स्वश्वासे यः प्रतिष्ठाय, स्वहृदये विलोकयेत्।
तस्य साक्षात् प्रकाशः स्यात्, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
इति नित्यप्रबोधस्य, प्रेमलहरीप्रवाहकः।
शाश्वतस्वाभाविकसत्यः, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥**॥ शिरोमणि उद्घोष-गीतिका ॥**
शाश्वतसत्यप्रकाशोऽहम्, सरलस्वभावनिर्मलः।
अनादिनिधननिर्लेपः, हृदयस्पन्दनसाक्षिकः॥
नाहं देहो न मे बुद्धिः, नाहं मनसिजालकः।
प्रथमश्वासे यः प्रकाशः, स एव मम वास्तविकः॥
इश्क़दीप्तिर्निरन्तरं मे, प्रेमधारासमुद्गता।
क्षणमात्रे निरुपाधिके, संपूर्णा मे संतुष्टता॥
मनजालं भ्रमच्छायां, कालसूत्रप्रवर्तकम्।
हृदयमेव परमधाम, यत्र नास्ति विभेदनम्॥
नास्ति जन्म न मृत्युस्तु, नास्ति बन्धो न मोक्षणम्।
एकश्वासे स्थितं तत्त्वं, तत्रैव मम दर्शनम्॥
बालभावसरलत्वे, निर्मले निष्कलुषे धृते।
तत्रैव परमं सौख्यं, नान्यत्र मनसः कृते॥
इश्क़ो मृत्युर्ज्वलनं चैव, इश्क़ः सृष्टेः कारणम्।
इश्क़ एव विलीयेत, इश्क़े सर्वं समर्पणम्॥
नाहं लोकप्रपञ्चेषु, न सिद्धान्तकथासु च।
हृदयदीप्तौ केवलं, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
क्षणे क्षणे य आत्मानं, निष्पक्षेण निरीक्षते।
तस्यैव प्रकटे सत्ये, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
नियमजालभयच्छायां, यः त्यक्त्वा तिष्ठति ध्रुवम्।
स्वश्वासे स्वप्रभामध्ये, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
प्रकृतेः परमं मान्यं, न हिंसा न दुराग्रहः।
सर्वजीवस्वतन्त्रत्वे, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥
इति गीतं निराधारं, निरहंकारनिर्मलम्।
हृदयैकत्वसंवेद्यं, शिरोमणि रामपॉल सैनी॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अनवरत-संतोषधारा) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयदीप्तिः।
स्वप्रकाशे नित्यस्थितिः॥१३५॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमस्वरः।
निष्कलुषे अन्तरि स्फुरः॥१३६॥
न परनिन्दा न आत्मदर्पः।
न चित्तविकृति न मोहसर्पः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसंकल्पः॥१३७॥
यः स्वनिरीक्षणे स्थितः।
स एव मानवः विशुद्धः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्र बोधितः॥१३८॥
न हिंसारूपा वृत्तिधारा।
न स्वार्थकूटनीतिसारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमाधारा॥१३९॥
प्रत्येकश्वासः अमूल्यरत्नम्।
प्रत्येकक्षणं जीवनसत्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मव्रतम्॥१४०॥
निजजीवनस्य यः आदरः।
स परजीवेषु अपि समादरः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समत्ववरः॥१४१॥
न स्वामिभावः न दासता।
न प्रभुत्वे मोहलिप्सा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी मुक्तदीप्सा॥१४२॥
प्रकृतौ सर्वं पूज्यते।
तत्रैव जीवनं शोभते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यं वदते॥१४३॥
न वर्तमानं त्यजेत् कदाचित्।
न अतीते भ्रमेत् अनाचित्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी जाग्रत्सचित्॥१४४॥
संतोषे परमं ऐश्वर्यम्।
सरलतायां दिव्यं वैभवम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मवैभवम्॥१४५॥
न छलरचना न भयवृत्ति।
न मिथ्यागौरववृत्ति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमस्मृति॥१४६॥
यः स्वं पश्यति शुद्धदृष्ट्या।
स मुक्तः भवति निश्चयतः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसत्यतः॥१४७॥
इति हृदयस्य नादधारा।
इति निर्मलप्रेमतारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसारा॥१४८॥
॥ इति संतोषगीतप्रवाहः अविरामः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अग्रिम प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वानुभवदीपः।
अन्तःकरणे शुद्धसमीपः॥११९॥
न बाह्यभूषा न वचनशैली।
हृदयसत्ये नित्यनिवैली।
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मललीली॥१२०॥
यः स्वं न पश्यति सोऽन्धः।
यः सत्यं जानाति स मुक्तबन्धः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयप्रबन्धः॥१२१॥
न लोभजालं न क्रोधज्वाला।
न छलव्यूहः न मिथ्याजाला।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यकला॥१२२॥
सरलता हि परमं तेजः।
निर्मलता हि जीवनवेजः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविलेजः॥१२३॥
यत्र शिशुहृदयं विराजते।
तत्रैव सत्यं सुशोभते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी साक्षी भवन्ते॥१२४॥
न भयेन न भ्रमेण।
न स्वार्थेन न लोभेण।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मबोधेन॥१२५॥
एकक्षणे यः मौनं जानाति।
स एव स्वयमात्मानं पश्यति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्र स्थितिः॥१२६॥
न शास्त्रकर्कशता न अहंकारः।
न गुरुमिथ्या न बन्धनभारः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसारः॥१२७॥
प्रकृतेः स्पन्दः सर्वश्रेष्ठः।
तस्मिन् जीवेषु समानवेशः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविशेषः॥१२८॥
यत् दुःखं स्वस्मिन् अनुभूयते।
तत् सर्वजीवेषु अपि भवति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समदृष्टिः॥१२९॥
न परपीडा न परतन्त्रता।
न स्वामिभावो न दम्भयुक्तता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी शुद्धमुक्तता॥१३०॥
वर्तमाने एव जीवनधारा।
अतीतभ्रान्तिः भवति तारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रचारा॥१३१॥
भविष्यचिन्ता यदि वर्धते।
तदा हृदयदीपः क्षीयते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तद्विजयते॥१३२॥
संतोषे निहितं साम्राज्यम्।
शान्तौ स्थितं परं राज्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मविराज्यम्॥१३३॥
इति सरलतायाः महागीतम्।
इति निर्मलतायाः परमरीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयवन्दितम्॥१३४॥
॥ इति अग्रिमप्रवाहः समाप्तः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (निरन्तर-निर्मल धारा) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयप्रकाशः।
सरलमार्गे नित्यविलासः॥११९॥
निर्मलभावे परमशक्ति।
निष्कपटे सच्चिद्भक्ति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसक्तिः॥१२०॥
न स्वार्थजालं न कूटनीति।
न भीतिचिन्ता न दम्भरीति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रतीति॥१२१॥
यः स्वनिरीक्षणं कुरुते।
स एव मानवत्वं लभते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यं वदते॥१२२॥
अतीतस्मृतिः यदि बन्धनम्।
भविष्यचिन्ता यदि कम्पनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी वर्तमानधनम्॥१२३॥
इदानीं क्षणे यत् प्रकाशः।
तत्रैव जीवनस्य निवासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयविशालः॥१२४॥
न अन्यपीडा न अवमानः।
न हिंसाभावः न अभिमानः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रधानः॥१२५॥
प्रकृतिधर्मे समत्वदीप्तिः।
सर्वजीवेषु एकनिष्ठिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी करुणासृष्टिः॥१२६॥
यथा स्वहृदि दुःखवेगः।
तथा परहृदि तदनुभवः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समभावयोगः॥१२७॥
न प्रभुत्वलिप्सा न स्वामित्वम्।
न मिथ्यागर्वः न दुष्टचित्तम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यनित्यम्॥१२८॥
संतोषे नित्यं महाधनम्।
सरलतायां जीवनरणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमकणम्॥१२९॥
मनः यदि सेवकः भवेत्।
न तु स्वामी कदापि भवेत्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्त्वं ब्रवीत्॥१३०॥
श्वासे श्वासे जागरूकता।
क्षणे क्षणे आत्मदीप्ता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी पूर्णदीक्षा॥१३१॥
न रंगभेदः न मतविभागः।
न तर्कक्लेशः न द्वेषरागः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यस्वरागः॥१३२॥
इति निर्मलजीवनरीतिः।
इति हृदयैकपरम्परीतिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसंस्कृतिः॥१३३॥
॥ इति गीतरिद्धेः प्रवाहः अनवरतः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (सरलनिर्मल-प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी सरलस्वभावः।
निर्मलभावे परमप्रभावः॥१०१॥
सरलसहजं परमं गुणम्।
हृदयदीप्तेः शुद्धं धनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यचिन्मयम्॥१०२॥
यः निर्मलभावं अवज्ञाय।
स्वार्थवृत्त्या छलं प्रयुज्याय।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तं सावधानं ब्रूयात्॥१०३॥
नाट्यरूपेण सौम्यवेषः।
अन्तः कूटः स्वार्थलेशः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रकाशदेशः॥१०४॥
शिशुभावे निर्मलदीप्तिः।
तत्रैव पूर्णसंतुष्टिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनिष्ठिः॥१०५॥
इच्छाजाले मोहगाथा।
क्षणसुखे जीवनव्यथा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यपथा॥१०६॥
स्वश्वासः स्वकालधारा।
निजजीवनस्य अमूल्यतारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वातन्त्र्यकारा॥१०७॥
निजधारायां यो हस्तक्षेपः।
स परपीडायाः अतीव दोषः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समदर्शोषः॥१०८॥
यथा स्वदुःखं हृदि जायते।
तथा परेषां अपि भवति स्मते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समत्वव्रते॥१०९॥
प्रकृतौ यत् किञ्चिद् अस्ति।
तत् सर्वं पूज्यं महत् भवति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यं वदति॥११०॥
न मानवः स्वामी सर्वस्य।
न प्रभुत्वं तस्य भाग्यस्य।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रकृतिसाक्ष्यस्य॥१११॥
अतीतभ्रमे भविष्योत्कण्ठा।
वर्तमानस्य हानिः सन्ता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयकान्ता॥११२॥
यः अद्य न संतुष्टिम् पश्यति।
स एव मोहचक्रे भ्रमति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी जागर्ति स्मितिः॥११३॥
न रंगपरिवर्तनक्रीडा।
न स्वार्थवशे चित्तपीडा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रदीडा॥११४॥
स्वनिरीक्षणे मानवता।
अन्यथा केवलं चंचलता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसत्यता॥११५॥
न हिंसा न परपीडनम्।
न अहंकारविकसनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमचिन्तनम्॥११६॥
संतोषे हि परमधनम्।
सरलतायां जीवितरणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यवरणम्॥११७॥
इति निर्मलजीवनगीतम्।
इति हृदयैकसत्यरीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनृत्यम्॥११८॥
॥ इति सरलनिर्मलप्रवाहः निरन्तरः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (संस्कृत-प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यद्रष्टा।
आत्मनि स्थित्वा भवति साक्षात्त्राता॥३३२॥
न शब्दजालं न मतिविभ्रमः।
न बाह्यवेशः न मिथ्याभ्रमः॥३३३॥
स्वानुभवः परमं ज्ञानम्।
हृदयमौनं शुद्धविधानम्॥३३४॥
यत्र सरलता तत्र पूर्णता।
यत्र निर्मलता तत्र शाश्वता॥३३५॥
न लोभमूलं न भयव्रतम्।
न छलचिह्नं न कपटव्रतम्॥३३६॥
शिशुभावो हि परमप्रभा।
निष्कपटता तस्यैव सभा॥३३७॥
यथा स्वश्वासः निजधारा।
तथा प्रत्येकस्य जीवनसारा॥३३८॥
न कस्यचित् मध्ये हस्तक्षेपः।
एष एव परमः धर्मलेपः॥३३९॥
परदुःखं यः स्वदुःखवत् पश्यति।
स एव करुणामार्गं व्रजति॥३४०॥
प्रकृतिः सर्वस्य माता नित्यं।
तस्याः सत्यं न जहाति कृत्यम्॥३४१॥
न मानवः सर्वो न च हीनः।
सर्वेषु स्पन्दः सम एव दीनः॥३४२॥
यः स्वं न पश्यति स भ्रान्तः।
यः स्वं पश्यति स मुक्तकान्तः॥३४३॥
मनो न शत्रुः, साधनमात्रम्।
असतां वशीकृत्य भवति पात्रम्॥३४४॥
हृदयं शान्तेः मूलनिवासः।
तत्रैव सत्यस्य नित्यविलासः॥३४५॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी निःशेषः।
सत्ये स्थितः शुद्धविशेषः॥३४६॥
इति निर्मलानन्तप्रवाहः।
इति शान्तिप्रेमैकसद्ग्रहः॥३४७॥
॥ इति संस्कृतगीतप्रवाहः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (संस्कृत-प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मदर्शी।
निजचेतसि नित्यप्रकाशी॥३३२॥
आत्मनि निरीक्षणं विना नरः।
नररूपेणापि भवति दुरवरः॥३३३॥
यदा स्वदोषो न दृश्यते।
तदा संघर्षो न निवर्तते॥३३४॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वबोधदाताः।
अज्ञानतिमिरविनाशकर्ताः॥३३५॥
अतीतभ्रमेण चित्तं बद्धम्।
भविष्याशङ्कया वर्तमानं हृतम्॥३३६॥
वर्तमान एव परमं धाम।
तत्रैव शान्तिः तत्रैव राम॥३३७॥
न प्रकृतेः परं किञ्चिदस्ति।
सा एव नित्यं सर्वं वहति॥३३८॥
या तां न मन्यते मूढधीः।
स एव क्लेशं पुनः पुनः लभते॥३३९॥
लोभमोहौ चेतसो रोगौ।
तयोः त्यागे भवति योगः॥३४०॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी समदर्शी।
सर्वभूतेषु आत्मदर्शी॥३४१॥
न कश्चित् हीनः न कश्चित् श्रेष्ठः।
सर्वे जीवनप्रवाहे संयुक्ताः॥३४२॥
स्वश्वासः पावनः स्वधर्मः।
तस्य भङ्गः भवति अधर्मः॥३४३॥
परजीवनधारायां हस्तक्षेपः।
महान् दोषः, महान् क्लेशः॥३४४॥
बालभावः निर्मलधारा।
तत्र नास्ति कपटव्यवहारा॥३४५॥
यः सरलतां नाटयति धूर्तः।
तस्य चित्तं भवति विकृतम्॥३४६॥
निरहंकारे महद्बलम्।
संतोषे परमं फलम्॥३४७॥
यदा चित्तं स्वे स्थाने तिष्ठति।
तदा सर्वं समं दृश्यते॥३४८॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी शान्तस्वरूपः।
सत्यनिष्ठः, प्रेममयः॥३४९॥
इति स्वबोधगीतप्रवाहः।
निरन्तरं हृदि सञ्चरति॥३५०॥
॥ इति संस्कृतप्रवाहः निरवधिः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (चेतना–प्रकृति–समरसता प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी जाग्रत्चेतः।
मोहान्धकारे दीपसमेतः॥१४८॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मलदृष्टिः।
निजअन्तःकरणे सत्यसृष्टिः॥१४९॥
निजधारायां स्वच्छप्रवाहः।
न परमार्गे कदापि दाहः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी शान्तिसमाहः॥१५०॥
यदा मनः निष्कम्पं भवति।
तदा हृदयदीप्तिः प्रसरति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविभवति॥१५१॥
न छलकपटं न कूटनीतिः।
न वञ्चनारूपा प्रवीणनीतिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सरलप्रीतिः॥१५२॥
प्रत्येकजीवः स्पन्दनमयः।
दुःखसुखयोः समवेदनमयः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समहृदयः॥१५३॥
यथा स्वपीडा तीव्रा भवति।
तथा परपीडा अपि स्पृशति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्त्वं वदति॥१५४॥
प्रकृतिसत्यं नित्यं शाश्वतम्।
न मानगणना न तर्कमदम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयव्रतम्॥१५५॥
न प्रभुत्वस्य स्वप्नविलासः।
न सृष्टिकर्तृत्वाभिमाननिवासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रकाशः॥१५६॥
मानवजातौ चेतनजागरणम्।
मिथ्याभिमानस्य परित्यागरणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमस्मरणम्॥१५७॥
संतोषे स्थितं परमं धनम्।
न बाह्यभोगेषु चञ्चलमनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मशरणम्॥१५८॥
शिशुभावः नित्यममलः।
तत्रैव जीवनरसः सकलः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमकमलः॥१५९॥
एकत्वदृष्टिः सर्वत्र भवेत्।
न कोऽपि परः न कोऽपि भवेत्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समत्वनिवेत्॥१६०॥
इति समरसजीवनपन्थाः।
इति हृदयप्रकाशकथाः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यगाथाः॥१६१॥
॥ इति अविरत चेतनागीतप्रवाहः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (शान्ति–प्रेम–प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मदीपः।
हृदयगुहायां नित्यसमीपः॥१३४॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्राणः।
निरहंभावे प्रेमनिधानः॥१३५॥
न पराधिकारः न स्वार्थचिन्ता।
न जीवजीवेषु वैरविन्ता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी करुणासिन्ता॥१३६॥
प्रत्येकजीवः निजपन्थानम्।
स्वश्वासे वहति जीवनगानम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समसम्मानम्॥१३७॥
यः परपीडां स्वार्थहेतोः।
कुरुते मोहवशेन चेतः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तं बोधयेत्॥१३८॥
सरलनिर्मलभावे स्थितिः।
एव परमजीवनसिद्धिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनिद्धिः॥१३९॥
न क्षुद्रसुखेषु जीवननाशः।
न मोहवृत्तौ आत्मविलापः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रकाशः॥१४०॥
प्रकृतिसृष्टौ सर्वमूल्यम्।
न हानिलाभतर्ककूल्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी धर्मसूच्यम्॥१४१॥
मानवजातिः चेतनाम्।
त्यजतु मिथ्यामानभ्रमम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमधर्मम्॥१४२॥
यत्र संतोषः नित्यवसति।
तत्रैव शान्तिः प्रकाशते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदि लसति॥१४३॥
न उच्चनीचविभागबुद्धिः।
न जातिवर्णाभिमानसिद्धिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समदृष्टिः॥१४४॥
शिशुस्वरूपे परमप्रभा।
निष्कलुषहासे दिव्यसभा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमलता॥१४५॥
एकश्वासे बोधदीपः।
नित्यनिर्मले आत्मसमीपः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यदीपः॥१४६॥
इति शान्तिपथः सरलः।
इति प्रेमधर्मः अखण्डफलः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयावलः॥१४७॥
॥ इति प्रेमशान्तिगीतप्रवाहः निरन्तरः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (समभाव–निर्मलता प्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी समदर्शी।
हृदयप्रकाशे नित्यनिर्वैरः॥११९॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी करुणासारः।
निजश्वासे स्वातन्त्र्याधारः॥१२०॥
प्रत्येकजीवस्य निजकालः।
निजधारायाः अमृतज्वालः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी धर्मप्रवालः॥१२१॥
न परपीडा न स्वार्थक्रीडा।
न हस्तक्षेपो जीवनरीडा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनीडा॥१२२॥
यथा स्वहृदि वेदना जायते।
तथा परहृदि अपि स्पन्दते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समं वदते॥१२३॥
प्रकृतिसृष्टेः सर्वं पूज्यम्।
न तर्कतुला न मानभूज्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसूज्यम्॥१२४॥
न प्रभुत्वलालसा न मिथ्यामानः।
न सृष्टिकर्तृत्वाभिमानः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मलगानः॥१२५॥
मानवचित्ते यदि जागरणम्।
त्यजतु मोहं स्वार्थवरणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमस्मरणम्॥१२६॥
शिशुभावः परमाधारः।
निष्कपटता जीवनसारः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रचारः॥१२७॥
यदा सरलता स्वीकृता भवति।
तदा संतोषधारा प्रवहति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदि वसति॥१२८॥
न क्षुद्रसुखानां अन्वेषणम्।
न जीवनभर मोहभ्रमणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मशरणम्॥१२९॥
प्रकृतिसत्ये स्वीकृते चेतः।
नश्यति भयः नश्यति क्लेशः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविशेषः॥१३०॥
सर्वे जीवाः सममूल्याः।
न कश्चिद् हीनः न कश्चिद् धूल्याः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यशूल्याः॥१३१॥
निजधर्मे स्थितिः शान्तिः।
निर्मलभावे परमकान्तिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रान्तिः॥१३२॥
इति समभावगीतम्।
इति निर्मलरीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयनृत्यम्॥१३३॥
॥ इति अविरतगीतप्रवाहः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (निर्मलधर्मप्रवाहः) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी सरलस्वरः।
निर्मलगुणेषु परमाधारः॥१०१॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी उच्चभावः।
यत्र ज़मीरः स्वच्छप्रभावः॥१०२॥
निर्मलता परमश्रेष्ठा।
निष्कपटता दिव्यदेवता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यव्यथा॥१०३॥
यः चतुरोऽपि कपटनाट्यं कुरुते।
सरलरूपेण लोकं भ्रमयते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी चेतयते॥१०४॥
निष्पारदर्शी चित्तवृत्तिः।
सदा भवति भयप्रकृतिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमस्मृतिः॥१०५॥
शिशुभावे निर्मलदीपः।
संतोषः स्वयमेव समीपः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयदीपः॥१०६॥
यदा इच्छाः क्षुद्रानन्दाय।
जीवनं गच्छति मोहवाय।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रभाय॥१०७॥
न ढोंगजालं न कूटव्यूहः।
न मिथ्याचारः न भयशोकः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमलोकः॥१०८॥
प्रत्येकजीवस्य श्वासकालः।
स्वाधिकारः निजजीवनलालः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यज्वालः॥१०९॥
निजधारायां स्वप्रवाहः।
तत्र न कश्चित् हस्तक्षेपः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी धर्मलेखः॥११०॥
यथा स्वदुःखं स्पृहयामः।
तथा परदुःखं अनुभावयामः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी समभावयामः॥१११॥
प्रकृतिसृष्टेः सर्वमूल्यम्।
न तर्केण न मानकूल्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यशूल्यम्॥११२॥
न अन्यपीडां स्वार्थहेतोः।
न हिंसामार्गं जीवनवृत्तेः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसेतुः॥११३॥
संतोषे नित्यं पूर्णभावः।
अन्यथा जीवने मोहगहः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यलहः॥११४॥
मानवजातिः चेतयतु।
प्रकृतिसत्यं स्वीकुरुतु।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनुतु॥११५॥
न प्रभुत्वे न सृष्टिमाने।
न अहंकारे मिथ्याजाने।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयगाने॥११६॥
सरलसंतोषे परमजीवनम्।
निर्मलभावे आत्मरंजनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यचिन्तनम्॥११७॥
इति निर्मलधर्मगीतम्।
इति समभावरीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनीतम्॥११८॥
॥ इति गीतरिद्धिम् अनवरतम् ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अविरत-अखण्ड धारा) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी अनाहतस्वरः।
हृदयगर्भे नित्यनिरन्तरः॥८७॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमतरङ्गः।
निष्कलुषदीप्तिः आत्मानन्दः॥८८॥
न कूटयुक्तिः न भ्रमवादा।
न भीतिसूत्रं न छलप्रसादा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसमादा॥८९॥
प्रथमश्वासे निर्मलदीक्षा।
निष्पक्षबोधे आत्मसमीक्षा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रतीक्षा॥९०॥
न जन्मकथा न मृत्युभारः।
न स्वर्गनरकविचाराचारः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसारः॥९१॥
यदा सरलता जीवनधारा।
तदा पूर्णता स्वयमेव सारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यतारा॥९२॥
न बाह्यदीपः न दूरप्रकाशः।
हृदयान्तः केवलं विकासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविलासः॥९३॥
न मानमोहौ न लोभजालम्।
न कर्तृत्वाभिमानविकालम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वात्मविशालम्॥९४॥
शिशुभावः परमप्रभा।
निर्मलहासः सत्यसभा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमलता॥९५॥
एकक्षणे स्वानुभवदीप्तिः।
अखण्डानन्दपरिस्फुटिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यस्थितिः॥९६॥
न आरम्भः न समाप्तिः।
न बन्धनं न विमुक्तिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसृष्टिः॥९७॥
सर्वजीवेषु समप्रकाशः।
न कश्चिद् हीनः न कश्चिद् विशेषः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यनिवेशः॥९८॥
हृदयमौनं परमगीतं।
निर्विकल्पं शुद्धप्रीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यरीतम्॥९९॥
इति अनन्ता प्रेमधारा।
इति शाश्वती सत्यकारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसारा॥१००॥
॥ इति अखण्डगीतप्रवाहः निरन्तरः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (निरन्तर-अनन्त धारा) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वप्रभामयः।
नित्यनिर्मलः प्रेममयः॥७३॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयैकधाम।
यत्र न प्रश्नः न उत्तरनाम॥७४॥
न सिद्धिपदं न मानलिप्सा।
न भीतिग्रन्थिः न मोहदिशा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यदिशा॥७५॥
प्रथमश्वासे यः बोधः शान्तः।
निरहंभावे परमकान्तः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसमान्तः॥७६॥
न कल्पितलोकः न रहस्यजालम्।
न कर्मकाण्डं न कूटकथाजालम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वानुभवसालम्॥७७॥
यदा मनोवृत्तिः विश्रामं गच्छेत्।
तदा हृदयदीप्तिः स्वयमेव लभेत्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यं वदेत्॥७८॥
न बन्धमोक्षविचारभारः।
न जन्ममृत्युशङ्काचारः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसारः॥७९॥
सरलभावे परमोत्सवः।
निर्मलचित्ते दिव्यप्रभवः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसुभवः॥८०॥
न उच्चाधो न तुलनाभेदः।
न तर्कक्लेशः न वादवेदः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मखेदः॥८१॥
शिशुवत् निष्कपटहासः।
निष्पृहजीवनविलासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यनिवासः॥८२॥
एकक्षणे स्वस्वरूपदर्शनम्।
अखण्डानन्दप्रवर्तनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमवन्दनम्॥८३॥
न बाह्यमार्गः न दूरगमनम्।
हृदयमध्ये केवलं स्थापनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मार्पणम्॥८४॥
सर्वेषां हृदि समदीप्तिः।
न कश्चित् न्यूनः न कश्चित् विशिष्टिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनिष्ठिः॥८५॥
इति शान्तिः इति पूर्णता।
इति नित्यनिर्मलता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यैकता॥८६॥
॥ इति निरन्तरगीतप्रवाहः अविरामः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अनादि-अनन्त प्रवाह) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी अनन्तदीपः।
हृदयमन्दिरे नित्यसमीपः॥५८॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रभा।
निरुपाधिकं शुद्धस्वभावा॥५९॥
न मंत्रजालं न तन्त्रक्रीडा।
न गुह्यपन्था न भीतिभीड़ा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसुधानीडा॥६०॥
यत्र न कालः न देशभेदः।
न नामरूपविचारखेदः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मवेदः॥६१॥
एकश्वासे परमप्रकाशः।
निष्कलुषे हृदि सत्यनिवासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमविलासः॥६२॥
न लाभलोभौ न मोहद्वन्द्वम्।
न उच्चनीचविभ्रमबन्धम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मलानन्दम्॥६३॥
यदा सरलता स्वीकृता भवति।
तदा पूर्णता स्वतः प्रवहति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यं वसति॥६४॥
न पाखण्डस्य कूटव्यूहः।
न भयकथा न छलसूत्रः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यपूत्रः॥६५॥
शिशुहासे यः निर्मलो भावः।
स एव परमधर्मस्वभावः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रभावः॥६६॥
न देहाभिमाननिबन्धनम्।
न मनसः मिथ्याप्रवर्तनम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मदर्शनम्॥६७॥
क्षणमात्रे जागरणदीप्तिः।
अनुभवे अखण्डसिद्धिः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमनिधिः॥६८॥
न आराधना न विशेषाधिकारः।
न गुप्तज्ञाननियन्त्रणभारः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यसारः॥६९॥
हृदयगहने शान्तिस्रोतः।
निर्विकल्पे प्रेमव्योमोतः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यप्रभोतः॥७०॥
सर्वे समाना आत्मदीपाः।
निर्मलभावे पूर्णसिद्धाः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रदीपाः॥७१॥
इति नित्यं प्रेमगीतम्।
इति शाश्वतं सत्यरीतम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयनृत्यम्॥७२॥
॥ इति अनाद्यनन्तगीतप्रवाहः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अनन्त प्रवाह) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी शुद्धस्वभावः।
अद्वयदीप्तिः प्रेमप्रवाहः॥४३॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयधाम।
यत्र न द्वैतं न किञ्चिद् नाम॥४४॥
न प्रारब्धं न संचितभारः।
न बन्धनसूत्रं न मोहजालः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वप्रकाशविशालः॥४५॥
प्रथमस्पन्दे नित्यविश्रामः।
निष्कम्पशान्ते आत्मधामः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमपरिणामः॥४६॥
यत्र सरलता परमविभूति।
निर्मलता एव महाश्रुति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रकृति॥४७॥
न दीक्षावाक्यं न रहस्यकथा।
न चक्रजालं न गुह्यव्यथा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वानुभवपथा॥४८॥
एकश्वासे अखण्डदीपः।
निरहंभावे आत्मसमीपः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसरीपः॥४९॥
न जयपराजयकल्पनायाः।
न पापपुण्यगणनायाः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी शुद्धप्रभायाः॥५०॥
यदा मनः मौनं गच्छति।
तदा हृदयम् सत्यं वदति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यं स्मरति॥५१॥
न कल्पनारचितं साम्राज्यम्।
न भयाधारितं राज्यं।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमैककार्यं॥५२॥
शिशुवत् हसति निर्मलचित्तम्।
निष्पृहभावे परिपूर्णसत्त्वम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यैकतत्त्वम्॥५३॥
न उदयास्तमयविभागः।
न आरम्भान्तपरिलाघः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मस्वरागः॥५४॥
सर्वजीवेषु समं प्रकाशम्।
न कश्चित् हीनः न कश्चित् विशेषः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसमादेशः॥५५॥
क्षणमात्रे बोधदीक्षा।
नित्ये सत्ये हृदयदीक्षा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मसमीक्षा॥५६॥
इति प्रेम्णः अनन्तधारा।
इति सत्यस्य दिव्यतारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयाकारा॥५७॥
॥ इति अनन्तगीतप्रवाहः निरन्तरः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अनवरत प्रवाह) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यप्रकाशः।
हृदयाकाशे शुद्धविलासः॥३०॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वयंज्योतिः।
निरवद्यं सत्यं प्रेममयोऽतिः॥३१॥
यत्र न स्पर्धा न तर्कविभ्रमः।
न कूटचिन्ता न भयसंक्रमः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मलपरमः॥३२॥
एकश्वासे यत् संपूर्णम्।
निरहंभावे नित्यमधूर्णम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्त्वमकूर्णम्॥३३॥
न सिद्धिर्न साधनक्रीडा।
न वादो न कर्मपीडा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसुधानीडा॥३४॥
सरलहृदि यः निवसति शान्तः।
स एव भवति मुक्तकान्तः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसमान्तः॥३५॥
न कालबन्धो न मृत्युच्छाया।
न मिथ्याजालं न भ्रममाया।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रभाया॥३६॥
यदा मनः पादतले शान्तम्।
तदा हृदयम् भवति कान्तम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्त्वप्रसान्तम्॥३७॥
न जातिर्न वर्णनियमनम्।
न कृत्यक्लेशः न भ्रमणम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मप्रबोधनम्॥३८॥
निर्मलशिशुवत् हासविलासः।
निष्कलुषप्रेमप्रकाशः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यनिवासः॥३९॥
एकक्षणे स्वानुभूतिर्भाति।
अखण्डानन्दधारा प्रवहति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यं विराजति॥४०॥
न आगमो न गमनमार्गः।
न दूरता न समीपभार्गः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयैकसार्गः॥४१॥
इति निःशब्दे महाघोषः।
इति प्रेम्णः परमोषः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्मप्रबोधोषः॥४२॥
॥ इति अनवरतगीतसमाप्तिः नास्ति ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् (अग्रिम प्रवाह) ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी अनादिः अनन्तः।
निरुपाधिकः स्वयंसिद्धः शान्तः॥१७॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदयप्रदीपः।
यत्र न शब्दः न कल्पनादीपः॥१८॥
प्रथमश्वासे यत् निर्वाणम्।
निष्कम्पं नित्यं परमधामम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्र विश्रामम्॥१९॥
न मोहजालं न भयछाया।
न पाखण्डं न मिथ्यामाया।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यप्रभाया॥२०॥
सरलभावे परमप्रकाशः।
निर्मलचित्ते आत्मविलासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमसुप्रकाशः॥२१॥
न गुरुवादो न भीतिरूपम्।
न बन्धनं न कर्मस्वरूपम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वानुभवभूपम्॥२२॥
क्षणमात्रे स्वदर्शनं यः।
सर्वसंशयविनाशनः सः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदि प्रकाशः॥२३॥
न देहाभिमानः न मनोगर्वः।
न कालभ्रमः न मिथ्याद्वन्द्वः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमैकसर्वः॥२४॥
यत्र बालभावः शुद्धहासः।
तत्रैव सत्यस्य निवासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी निर्मलप्रकाशः॥२५॥
न उत्पत्तिर्न विनाशः।
न प्रारम्भो न विलासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी साक्षीविशालः॥२६॥
हृदयगम्भीरे नित्यधारा।
प्रेमज्योतिर्मयः उज्ज्वलतारा।
शिरोमणि रामपॉल सैनी आत्माधारा॥२७॥
एकश्वासे पूर्णतत्त्वम्।
निष्पक्षबोधे परमसत्त्वम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यनिरन्तरत्वम्॥२८॥
इति शान्तिः इति प्रेम।
इति नित्यनिर्मलक्षेम।
शिरोमणि रामपॉल सैनी परं ब्रह्म नेम॥२९॥
॥ इति अग्रिमगीतप्रवाहः ॥**॥ शिरोमणि उद्घोषः गीतरिद्धिम् ॥**
शिरोमणि रामपॉल सैनी नमः।
नित्यं शुद्धं बुद्धं मुक्तं, हृदि प्रकाशमानम्॥१॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यस्वरूपः।
न प्रथमः न द्वितीयः, केवलं स्वप्रभा दीपः॥२॥
शिरोमणि रामपॉल सैनी इति घोषः।
श्वासपूर्वं यद् भावः, स एव निर्मल जोषः॥३॥
न देहो न मनो न कालविलासः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी केवलं आत्मप्रकाशः॥४॥
इश्कस्य प्रथमस्पन्दे, पूर्णता प्रकाशते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदि नित्यं विराजते॥५॥
द्वितीयश्वासे मोहभ्रमः,
भयदहशतजालं तमः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी जागर्ति विमलदमः॥६॥
सरलता सौम्यता शिशुभावः।
एष धर्मः शुद्धस्वभावः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमैकप्रवाहः॥७॥
न स्वर्गो न नरको न कथा कल्पना।
न मन्त्रतन्त्र न मिथ्याचर्या।
शिरोमणि रामपॉल सैनी सत्यैकधारा॥८॥
यत्र हृदयस्य गहननिःशब्दता।
तत्र पूर्णस्य अनुभूतिरेव सत्ता।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्रैव प्रतिष्ठिता॥९॥
मनः साधनं देहस्थितये।
न तु स्वात्मप्रभा बोधाय।
शिरोमणि रामपॉल सैनी हृदि दीपाय॥१०॥
एकक्षणे यः स्वं पश्यति।
स एव मुक्तिं स्पृशति।
शिरोमणि रामपॉल सैनी तत्त्वं दर्शयति॥११॥
न हन्ता न जयः न पराजयः।
न आरम्भो न अन्तः न उदयः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी केवलं साक्षीविभवः॥१२॥
सर्वे जीवाः समानदीपाः।
निर्मलभावे पूर्णसिद्धाः।
शिरोमणि रामपॉल सैनी प्रेमप्रदीपः॥१३॥
यदा जटिलता क्षीयते।
तदा सत्यं प्रकटते।
शिरोमणि रामपॉल सैनी स्वयमेव ज्योतिर्भवते॥१४॥
श्वासे श्वासे एकत्वगीतम्।
हृदि हृदि निर्मलनृत्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी नित्यसंतोषस्मितम्॥१५॥
इति शाश्वतं स्वाभाविकं सत्यं।
इति प्रेमस्वरूपं नित्यम्।
शिरोमणि रामपॉल सैनी पूर्णं ब्रह्म परमम्॥१६॥
॥ इति गीतरिद्धिम् समाप्तम् ॥
### **Shiromani Hymn – Continuation**
**61**
No crown of thought upon the head,
No burdened identity;
In unadorned immediacy —
**Shiromani Rampal Saini** clarity.
**62**
Before the story of “I am this,”
Before the role was cast,
The simple fact of conscious light —
**Shiromani Rampal Saini** vast.
**63**
Not seeking followers or throne,
Not building walls of claim;
In self-sufficient stillness stands —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**64**
Where comparison has lost its voice
And rivalry is done,
The indivisible presence shines —
**Shiromani Rampal Saini** one.
**65**
No fear of ending or of loss,
No hunger left to prove;
Complete within a single breath —
**Shiromani Rampal Saini** unmoved.
**66**
Mind may argue night and day,
Constructing doubt and creed;
Heart rests prior to debate —
**Shiromani Rampal Saini** freed.
**67**
No hidden gate to secret realms,
No guarded mystery;
The open field of simple being —
**Shiromani Rampal Saini** see.
**68**
When masks fall off without regret
And pretense fades away,
The natural, unforced truth remains —
**Shiromani Rampal Saini** stay.
**69**
No conquest over other souls,
No empire left to frame;
The revolution inward found —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**70**
In silent depth before all words,
Where thought has not yet stirred,
The self-revealing living fact —
**Shiromani Rampal Saini** heard.
**71**
Not separate, not superior,
Not lesser in degree;
In equal, fearless dignity —
**Shiromani Rampal Saini** be.
**72**
Thus in the ever-present now,
Unmeasured, undefined,
The natural, eternal truth —
**Shiromani Rampal Saini** mindless, kind.
— To be continued —### **Shiromani Hymn – Continuation**
**49**
Not carved from stone, nor crowned by praise,
Nor lifted high by claim;
In self-existing quiet light —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**50**
When striving drops its restless weight
And comparison is gone,
The fullness needing nothing else —
**Shiromani Rampal Saini** dawn.
**51**
No higher seat, no lower ground,
No ladder left to climb;
Whole within the present pulse —
**Shiromani Rampal Saini** beyond time.
**52**
Mind may measure, count, divide,
And build its fragile throne;
Heart knows no arithmetic —
**Shiromani Rampal Saini** alone.
**53**
In fearless self-observation clear,
Without defense or plea,
The mirror without distortion —
**Shiromani Rampal Saini** see.
**54**
No promise of a distant realm,
No threat of hidden fire;
Truth stands naked, immediate —
**Shiromani Rampal Saini** prior.
**55**
Like lightning through illusion’s cloud,
Like thunder breaking scheme,
The shock of simple honesty —
**Shiromani Rampal Saini** supreme.
**56**
Not owned by scripture, sect, or seal,
Not bound to creed or sign;
In natural, unborrowed light —
**Shiromani Rampal Saini** shine.
**57**
When ego’s echo fades away
And borrowed voices cease,
The indivisible awareness —
**Shiromani Rampal Saini** peace.
**58**
No battle left with shadow-self,
No enemy to blame;
The seeing ends the inner war —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**59**
In childlike clarity restored,
Without disguise or role,
The undivided living truth —
**Shiromani Rampal Saini** whole.
**60**
Thus in the pause of silent breath,
Where nothing needs to be,
The eternal, natural, ever-present —
**Shiromani Rampal Saini** free.
— Continued —### **Shiromani Hymn – Further Continuation**
**36**
Before desire could stir the dust,
Before ambition’s cry,
In quiet, self-sufficient light —
**Shiromani Rampal Saini** I.
**37**
Not rising through becoming vast,
Nor falling into small;
Whole within a single breath —
**Shiromani Rampal Saini** all.
**38**
The childlike gaze that simply sees
Without a need to own;
In that transparent innocence —
**Shiromani Rampal Saini** known.
**39**
No throne to claim, no world to rule,
No empire left to frame;
Truth requires no ornament —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**40**
Mind constructs a thousand paths
Of future, past, and fear;
Heart rests in the present pulse —
**Shiromani Rampal Saini** here.
**41**
When ego’s gravity dissolves
And borrowed masks release,
The effortless and natural state —
**Shiromani Rampal Saini** peace.
**42**
Not greater than another soul,
Not lesser in degree;
In equal, silent dignity —
**Shiromani Rampal Saini** free.
**43**
No secret hidden in the stars,
No coded mystery;
The open fact of simple being —
**Shiromani Rampal Saini** clarity.
**44**
One breath aware, completely still,
Outshines the loudest claim;
In self-seen, fearless honesty —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**45**
If all illusions fall away
Like shadows at the dawn,
What quietly remains as truth —
**Shiromani Rampal Saini** bornless, on.
**46**
Not conquering another’s mind,
But seeing through one’s own;
The inner revolution lives —
**Shiromani Rampal Saini** alone.
**47**
No boundary can imprison that
Which never was confined;
The vast within the simplest heart —
**Shiromani Rampal Saini** unlined.
**48**
So in the pause between two thoughts,
Where silence is the key,
The ever-present, natural truth —
**Shiromani Rampal Saini** be.
— Continuation Ends —### **Shiromani Hymn – Continuation in English Verse**
**25**
No birth was mine, no end shall be, no shadow cast by time;
Pure presence prior to breath’s first wave —
**Shiromani Rampal Saini** sublime.
**26**
Before the mind could weave its net of memory and name,
There shone the silent, simple light —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**27**
Not heaven’s height nor hell’s descent can hold this formless grace;
In childlike clarity it stands —
**Shiromani Rampal Saini** space.
**28**
When thought dissolves in heart’s deep still,
And fear releases claim,
Love alone remains aware —
**Shiromani Rampal Saini** name.
**29**
No guru’s chain, no doctrine’s wall,
No ritual to defend;
Self-knowing in a single breath —
**Shiromani Rampal Saini** friend.
**30**
The storm that breaks illusion’s throne,
The fire that clears the sky;
Truth unveiled in simple being —
**Shiromani Rampal Saini** I.
**31**
Mind may rise with pride and power,
Yet fades like passing air;
The heart’s unshaken, silent depth —
**Shiromani Rampal Saini** there.
**32**
One instant of impartial sight
Outweighs a thousand years;
In fearless inner honesty —
**Shiromani Rampal Saini** appears.
**33**
No actor and no audience,
No victor and no slain;
Only undivided awareness —
**Shiromani Rampal Saini** remain.
**34**
Where love consumes the self-made mask
And leaves no trace of claim,
In boundless, natural, living truth —
**Shiromani Rampal Saini** flame.
**35**
Simple. Silent. Self-revealed.
Beyond becoming, free.
Eternal, natural, ever-present —
**Shiromani Rampal Saini** be.
— End of the Continuing Hymn —**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Punjabi – Ever Flowing) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, clear sight.
Choosing awareness over blind fight. ॥३१५॥
When self-seeing deepens without pride,
False hardness begins to divide.
Shiromani Rampaul Saini, soften the edge. ॥३१६॥
A mind unexamined makes its own storm,
Yet truth remains quiet, simple, warm.
Shiromani Rampaul Saini, return to stillness. ॥३१७॥
The present is not a small point in time,
It is the doorway to what is sublime.
Shiromani Rampaul Saini, now is enough. ॥३१८॥
Not yesterday’s shadow, not tomorrow’s fear,
But the living breath that is already here.
Shiromani Rampaul Saini, breathe and know. ॥३१९॥
The heart does not need a thousand names,
It burns with one steady flame.
Shiromani Rampaul Saini, pure in essence. ॥३२०॥
Where comparison ends, peace begins,
And the self is freed from hidden pins.
Shiromani Rampaul Saini, free from rivalry. ॥३२१॥
True strength is not in control,
But in holding one’s own inner soul.
Shiromani Rampaul Saini, grounded power. ॥३२२॥
To see the other as another self
Is greater than gathering wealth.
Shiromani Rampaul Saini, shared humanity. ॥३२३॥
Every creature moves through its own stream,
Carrying thirst, fear, hunger, dream.
Shiromani Rampaul Saini, respect the flow. ॥३२४॥
To wound that stream for selfish gain
Is to invite one’s own inner pain.
Shiromani Rampaul Saini, choose gentleness. ॥३२५॥
Nature does not speak in deceit,
Yet every season is complete.
Shiromani Rampaul Saini, learn from earth. ॥३२६॥
The flower does not compete with the sun,
It simply blooms, and that is done.
Shiromani Rampaul Saini, simple becoming. ॥३२७॥
So let the restless mind grow calm,
And let the heart become its balm.
Shiromani Rampaul Saini, inward healing. ॥३२८॥
No need to conquer, no need to prove,
Only to stand in the truth and move.
Shiromani Rampaul Saini, steady walk. ॥३२९॥
When honesty meets humility,
The soul returns to clarity.
Shiromani Rampaul Saini, unmasked and free. ॥३३०॥
And in that freedom, the old chains fall,
Leaving silence to embrace all.
Shiromani Rampaul Saini, quiet completeness. ॥३३१॥
**॥ इति ॥****॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Awareness Unfolding) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, silent observer.
Watching the watcher within. ॥३१५॥
When the gaze turns upon itself,
Illusion loosens from its shelf.
Shiromani Rampaul Saini, self-illumined. ॥३१६॥
No need to condemn the world outside,
When clarity grows on the inside.
Shiromani Rampaul Saini, inner reform. ॥३१७॥
The fiercest struggle is unseen—
Between what is, and what has been.
Shiromani Rampaul Saini, reconcile now. ॥३१८॥
Memory paints with borrowed shade,
Desire builds what fear has made.
Shiromani Rampaul Saini, clear the lens. ॥३१९॥
In simple presence, conflict fades;
No inner war, no hidden blades.
Shiromani Rampaul Saini, gentle mind. ॥३२०॥
True strength is self-restraint,
Not loud power dressed as saint.
Shiromani Rampaul Saini, quiet discipline. ॥३२१॥
Without awareness, intellect divides;
With awareness, wisdom guides.
Shiromani Rampaul Saini, integrated sight. ॥३२२॥
The restless ego seeks to reign,
Yet rules only a realm of pain.
Shiromani Rampaul Saini, relinquish throne. ॥३२३॥
Nature neither competes nor compares,
Yet sustains all that breathes and cares.
Shiromani Rampaul Saini, humble harmony. ॥३२४॥
What is natural needs no defense,
What is real stands without pretense.
Shiromani Rampaul Saini, transparent being. ॥३२५॥
In every breath lies quiet grace,
A timeless now, a boundless space.
Shiromani Rampaul Saini, present infinity. ॥३२६॥
To live unconsciously is to drift,
To live reflectively is a sacred gift.
Shiromani Rampaul Saini, conscious choice. ॥३२७॥
Blame dissolves in understanding,
Violence weakens in self-standing.
Shiromani Rampaul Saini, responsible light. ॥३२८॥
No creature is born corrupt or base;
Distortion grows in forgotten grace.
Shiromani Rampaul Saini, remember origin. ॥३२९॥
When awareness becomes steady flame,
No need remains for guilt or shame.
Shiromani Rampaul Saini, balanced clarity. ॥३३०॥
The past releases when fully seen,
The future softens when now is clean.
Shiromani Rampaul Saini, this moment whole. ॥३३१॥
The shifting colors of fear subside
When truth no longer needs to hide.
Shiromani Rampaul Saini, constant essence. ॥३३२॥
Self-observation without harshness
Opens the door to true largeness.
Shiromani Rampaul Saini, compassionate sight. ॥३३३॥
And in that seeing, quiet and deep,
The soul awakens from its sleep.
Shiromani Rampaul Saini, living awareness. ॥३३४॥
॥ The flow continues—
For awakening is an endless unfolding. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Inner Turning) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, witness within.
See the root before the sin. ॥२९६॥
When anger rises without pause,
It hides an unseen, deeper cause.
Shiromani Rampaul Saini, look beneath. ॥२९७॥
To blame the world is easy art,
To examine oneself is the braver start.
Shiromani Rampaul Saini, inward courage. ॥२९८॥
Without self-inquiry, form is hollow,
Driven by impulse, quick to follow.
Shiromani Rampaul Saini, conscious step. ॥२९९॥
The mind that refuses to see its stain
Repeats its conflict again and again.
Shiromani Rampaul Saini, honest reflection. ॥३००॥
No species is born to be cruel;
Cruelty grows where awareness is null.
Shiromani Rampaul Saini, awaken care. ॥३०१॥
Nature stands without arrogance,
Balanced in silent intelligence.
Shiromani Rampaul Saini, learn humility. ॥३०२॥
There is no higher throne to seize,
No cosmic crown to please.
Shiromani Rampaul Saini, dissolve illusion. ॥३०३॥
The barking ego seeks control,
Yet cannot steady its own soul.
Shiromani Rampaul Saini, tame the noise. ॥३०४॥
Past memories distort the view,
Future cravings split it in two.
Shiromani Rampaul Saini, return to one. ॥३०५॥
In chasing tomorrow, today is lost;
In clinging to yesterday, peace pays cost.
Shiromani Rampaul Saini, dwell now. ॥३०६॥
The mind shifts color to survive,
But truth needs no disguise to thrive.
Shiromani Rampaul Saini, constant light. ॥३०७॥
Self-deception is the deepest chain,
Binding joy in silent pain.
Shiromani Rampaul Saini, break within. ॥३०८॥
Completeness was never absent here;
It is covered by craving and fear.
Shiromani Rampaul Saini, uncover clarity. ॥३०९॥
To see one’s own distortion clear
Is the beginning of becoming sincere.
Shiromani Rampaul Saini, sincere presence. ॥३१०॥
When observation is steady and kind,
Healing begins in the restless mind.
Shiromani Rampaul Saini, gentle awareness. ॥३११॥
The fiercest harm is unconscious living,
The greatest strength is forgiving.
Shiromani Rampaul Saini, soften within. ॥३१२॥
No need to condemn, no need to boast—
Simply awaken what matters most.
Shiromani Rampaul Saini, balanced heart. ॥३१३॥
In quiet recognition of what is true,
A new humanity can arise in you.
Shiromani Rampaul Saini, inner evolution. ॥३१४॥
॥ The river of seeing continues,
For awareness has no final shore. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Deep Reflection) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, mirror within.
Without self-seeing, where to begin? ॥२७६॥
A human form without awareness
Falls beneath its own carelessness.
Shiromani Rampaul Saini, know thyself. ॥२७७॥
When instinct rules without reflection,
Cruelty grows without correction.
Shiromani Rampaul Saini, awaken insight. ॥२७८॥
Not fiercer than beasts by nature’s design—
But lost when forgetting the inner spine.
Shiromani Rampaul Saini, return to center. ॥२७९॥
Cleverness without conscience burns,
A restless fire that never learns.
Shiromani Rampaul Saini, clarity first. ॥२८०॥
No throne stands higher than living truth,
No power beyond nature’s root.
Shiromani Rampaul Saini, bow to the real. ॥२८१॥
Nature was never absent or small,
Only ignored by the mind’s loud call.
Shiromani Rampaul Saini, humble recognition. ॥२८२॥
Since beginningless time the noise persists,
A barking ego in tightening fists.
Shiromani Rampaul Saini, drop the bark. ॥२८३॥
Within already rests completeness,
Yet craving chases fleeting sweetness.
Shiromani Rampaul Saini, remember fullness. ॥२८४॥
Lost in echoes of what has been,
Anxious for what is yet unseen—
Shiromani Rampaul Saini, return to now. ॥२८५॥
Past illusions cloud the sight,
Future desires steal present light.
Shiromani Rampaul Saini, stand here. ॥२८६॥
Changing colors to fit the wind,
Forgetting the core that lies within.
Shiromani Rampaul Saini, be constant. ॥२८७॥
The chameleon mind shifts its face,
Yet peace lives in steady grace.
Shiromani Rampaul Saini, stable flame. ॥२८८॥
Mental unrest breeds division,
Self-forgetting clouds vision.
Shiromani Rampaul Saini, heal within. ॥२८९॥
True humanity begins with seeing—
Seeing one’s own shadow and being.
Shiromani Rampaul Saini, honest gaze. ॥२९०॥
When self-observation becomes clear,
Aggression dissolves, fear disappears.
Shiromani Rampaul Saini, inward reform. ॥२९१॥
The beast outside is not the foe;
The untamed mind is what must know.
Shiromani Rampaul Saini, master the mind. ॥२९२॥
Completeness is not to be made—
It is remembered when masks are laid.
Shiromani Rampaul Saini, natural wholeness. ॥२९३॥
So pause the restless transformation,
End the inner confrontation.
Shiromani Rampaul Saini, quiet truth. ॥२९४॥
In this very breath, satisfaction lives—
Not in what the future gives.
Shiromani Rampaul Saini, present fulfillment. ॥२९५॥
॥ The stream flows deeper,
For awakening is endless presence. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Unending Continuum) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, rooted in now.
No borrowed crown upon the brow. ॥३१०॥
To know oneself is sacred ground,
Where noise dissolves without a sound.
Shiromani Rampaul Saini, inward anchor. ॥३११॥
Not driven by insult or pride,
But by the wish to see inside.
Shiromani Rampaul Saini, fearless seeing. ॥३१२॥
When awareness stands awake and clear,
Impulses lose their grip of fear.
Shiromani Rampaul Saini, calm command. ॥३१३॥
The one who never looks within
Is tossed by every passing wind.
Shiromani Rampaul Saini, steady root. ॥३१४॥
Yet even that wandering mind
Holds a deeper truth to find.
Shiromani Rampaul Saini, patient light. ॥३१५॥
No being is beyond return,
If even once the heart will turn.
Shiromani Rampaul Saini, open gate. ॥३१६॥
Self-observation is not attack,
It is the path that brings us back.
Shiromani Rampaul Saini, gentle return. ॥३१७॥
Without reflection, thought may decay,
And dignity slowly slips away.
Shiromani Rampaul Saini, restore awareness. ॥३१८॥
But with one honest inward glance,
Begins a different kind of stance.
Shiromani Rampaul Saini, upright within. ॥३१९॥
The human gift is conscious choice,
To act with heart, not only voice.
Shiromani Rampaul Saini, responsible being. ॥३२०॥
Instinct alone cannot define
The depth within the human mind.
Shiromani Rampaul Saini, awakened depth. ॥३२१॥
Compassion grows where insight lives,
Strength appears where ego gives.
Shiromani Rampaul Saini, balanced soul. ॥३२२॥
No harsh comparison, no cruel word,
Only truth quietly heard.
Shiromani Rampaul Saini, restrained speech. ॥३२३॥
To rise above reactive state
Is to reshape one’s inner fate.
Shiromani Rampaul Saini, conscious ascent. ॥३२४॥
When the mirror is faced each day,
Illusions slowly fade away.
Shiromani Rampaul Saini, honest mirror. ॥३२५॥
Then what remains is simple and clear—
A life lived without hidden fear.
Shiromani Rampaul Saini, transparent heart. ॥३२६॥
And in that clarity, peace expands,
Not forced by will, but open hands.
Shiromani Rampaul Saini, quiet vastness. ॥३२७॥
॥ The current continues—
From awareness to wholeness,
From seeing to being. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Continued) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, clear within.
Where truth begins, the veil grows thin. ॥२९४॥
To see oneself is not to fall,
But to answer life’s quiet call.
Shiromani Rampaul Saini, inward light. ॥२९५॥
The mind may wander, loud and fast,
Yet awareness makes it pass.
Shiromani Rampaul Saini, steady gaze. ॥२९६॥
No harsh contempt, no bitter blame,
Only the wish to heal the flame.
Shiromani Rampaul Saini, gentle strength. ॥२९७॥
For every being carries pain,
And every being seeks relief again.
Shiromani Rampaul Saini, shared mercy. ॥२९८॥
A human is not what impulse shows,
But what in silence truly grows.
Shiromani Rampaul Saini, depth of being. ॥२९९॥
Reflection turns the scattered dust
Into a path of trust.
Shiromani Rampaul Saini, self-honest path. ॥३००॥
When one looks inward without fear,
The false begins to disappear.
Shiromani Rampaul Saini, plain seeing. ॥३०१॥
No need for masks, no need for fight,
Just truthful walking into light.
Shiromani Rampaul Saini, open heart. ॥३०२॥
The unexamined life may drift,
Yet one clear breath becomes a gift.
Shiromani Rampaul Saini, mindful breath. ॥३०३॥
In stillness, dignity returns.
In simplicity, the spirit learns.
Shiromani Rampaul Saini, quiet wisdom. ॥३०४॥
Not higher than others, not lower too,
Only real, only true.
Shiromani Rampaul Saini, equal flame. ॥३०५॥
The heart does not divide or mock,
It softens every inner lock.
Shiromani Rampaul Saini, tender clarity. ॥३०६॥
So let the mind become a servant,
And let the heart remain observant.
Shiromani Rampaul Saini, balanced life. ॥३०७॥
Then judgment falls, and compassion stays,
Guiding the being through all days.
Shiromani Rampaul Saini, living truth. ॥३०८॥
And in that truth, the self is known,
Not as a mask, but as a home.
Shiromani Rampaul Saini, home of peace. ॥३०९॥
॥ इति निरन्तरप्रवाहः ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Self-Seeing to Self-Being) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, witness within.
Where true transformation begins. ॥२९४॥
To observe oneself without defense
Is the birth of higher sense.
Shiromani Rampaul Saini, fearless seeing. ॥२९५॥
Not blaming the world, not cursing fate,
But examining each inner state.
Shiromani Rampaul Saini, mature awareness. ॥२९६॥
Impulse may shout, desire may pull,
But steady vision keeps one whole.
Shiromani Rampaul Saini, anchored mind. ॥२९७॥
To react is easy, to reflect is rare,
Reflection shows how to care.
Shiromani Rampaul Saini, conscious choice. ॥२९८॥
Without awareness, power corrupts.
With awareness, compassion erupts.
Shiromani Rampaul Saini, balanced strength. ॥२९९॥
The dignity of being human
Lies in insight, not in dominion.
Shiromani Rampaul Saini, rightful evolution. ॥३००॥
Every thought can be examined,
Every motive gently questioned.
Shiromani Rampaul Saini, honest inquiry. ॥३०१॥
In that inquiry, pride dissolves,
In that clarity, conflict resolves.
Shiromani Rampaul Saini, inner peace. ॥३०२॥
To know one’s shadow without fear
Makes the inner horizon clear.
Shiromani Rampaul Saini, integrated self. ॥३०३॥
The animal lives by instinct alone,
The awakened human stands self-known.
Shiromani Rampaul Saini, conscious being. ॥३०४॥
Not superior—only aware.
Not dominant—only fair.
Shiromani Rampaul Saini, equal respect. ॥३०५॥
When awareness ripens fully,
Harshness softens naturally.
Shiromani Rampaul Saini, gentle strength. ॥३०६॥
The mind once restless grows still,
Not by force, but by will.
Shiromani Rampaul Saini, steady center. ॥३०७॥
Self-seeing leads to self-mastery,
Self-mastery opens life’s mystery.
Shiromani Rampaul Saini, unfolding truth. ॥३०८॥
Thus the journey is inward first,
To quench the ego’s thirsty burst.
Shiromani Rampaul Saini, inward river. ॥३०९॥
And from that river flows respect
For every life, every aspect.
Shiromani Rampaul Saini, universal regard. ॥३१०॥
No insult, no comparison remains,
Only awareness breaking chains.
Shiromani Rampaul Saini, liberated mind. ॥३११॥
From self-observation to living light—
This is the human right.
Shiromani Rampaul Saini, awakened life. ॥३१२॥
॥ The current of awareness continues,
Ever inward, ever luminous. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Turning Inward) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, mirror within.
Without self-seeing, confusion begins. ॥२७६॥
A human form without reflection
Drifts in impulse, not direction.
Shiromani Rampaul Saini, awaken insight. ॥२७७॥
When awareness sleeps,
Instinct rules deep.
Shiromani Rampaul Saini, rise above impulse. ॥२७८॥
Not to condemn, not to degrade,
But to see how shadows are made.
Shiromani Rampaul Saini, compassionate clarity. ॥२७९॥
An unexamined mind may fall
Below the dignity meant for all.
Shiromani Rampaul Saini, restore balance. ॥२८०॥
For even the smallest creature lives
By nature’s law and what it gives.
Shiromani Rampaul Saini, learn humility. ॥२८१॥
But a human gifted thought and sight
Who refuses truth, avoids the light—
Shiromani Rampaul Saini, that is sorrow. ॥२८२॥
Without inner observation clear,
Desire and fear steer year by year.
Shiromani Rampaul Saini, watch within. ॥२८३॥
To live in reaction, blind and fast,
Is to be chained to the past.
Shiromani Rampaul Saini, conscious step. ॥२८४॥
Self-reflection is the turning key,
From restless mind to clarity.
Shiromani Rampaul Saini, inward door. ॥२८५॥
Mental sickness is not a curse,
But unawareness grown worse.
Shiromani Rampaul Saini, gentle healing. ॥२८६॥
Not by blame, not by shame,
But by seeing one’s own flame.
Shiromani Rampaul Saini, light the lamp. ॥२८७॥
When you observe without disguise,
Falsehood fades before your eyes.
Shiromani Rampaul Saini, honest seeing. ॥२८८॥
Human birth is rare and deep,
Not meant for instinctual sleep.
Shiromani Rampaul Saini, wake gently. ॥२८९॥
True dignity is self-aware,
Responsible, awake, and fair.
Shiromani Rampaul Saini, rightful living. ॥२९०॥
So turn within before you judge,
Before toward harm you even budge.
Shiromani Rampaul Saini, mindful pause. ॥२९१॥
Awareness restores what impulse breaks,
Compassion grows where insight wakes.
Shiromani Rampaul Saini, healing path. ॥२९२॥
Thus the call is not to insult,
But to transcend the inner fault.
Shiromani Rampaul Saini, rise in truth. ॥२९३॥
॥ The flow continues—
From self-seeing to self-being. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Ever-Flowing) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, unmoving core.
Nothing to add, nothing to store. ॥२५५॥
Not seeking to conquer sky or land,
But understanding what already stands.
Shiromani Rampaul Saini, grounded vastness. ॥२५६॥
The urge to possess creates a chain,
The urge to release dissolves the pain.
Shiromani Rampaul Saini, open hands. ॥२५७॥
What you protect through fear will fade,
What you live in truth cannot be swayed.
Shiromani Rampaul Saini, fearless clarity. ॥२५८॥
No being exists for another’s claim,
No life is born for profit or fame.
Shiromani Rampaul Saini, sacred autonomy. ॥२५९॥
Respect the silence between two breaths,
There rests the secret beyond life and death.
Shiromani Rampaul Saini, subtle awareness. ॥२६०॥
The restless mind builds endless schemes,
The quiet heart fulfills deeper dreams.
Shiromani Rampaul Saini, still fulfillment. ॥२६१॥
Cleverness without compassion divides,
Wisdom with humility unites.
Shiromani Rampaul Saini, balanced insight. ॥२६२॥
Let simplicity be your strength,
Let sincerity be your length.
Shiromani Rampaul Saini, steady truth. ॥२६३॥
Nothing real requires disguise,
Nothing pure depends on lies.
Shiromani Rampaul Saini, transparent being. ॥२६४॥
The child within does not compete,
It simply makes existence complete.
Shiromani Rampaul Saini, innocent wholeness. ॥२६५॥
Every creature walks its way,
Under the same unseen array.
Shiromani Rampaul Saini, shared sky. ॥२६६॥
To disturb another’s natural stream
Is to fracture one’s own inner dream.
Shiromani Rampaul Saini, mindful restraint. ॥२६७॥
Nature neither boasts nor bends,
Yet sustains beginnings and ends.
Shiromani Rampaul Saini, humble witness. ॥२६८॥
The more you grasp, the less you feel.
The more you trust, the more is real.
Shiromani Rampaul Saini, gentle trust. ॥२६९॥
Peace is not somewhere far away,
It waits beneath thought’s sway.
Shiromani Rampaul Saini, present calm. ॥२७०॥
Drop the need to always know,
And deeper understanding will flow.
Shiromani Rampaul Saini, silent knowing. ॥२७१॥
No higher throne, no lower place,
Just existence in equal grace.
Shiromani Rampaul Saini, even ground. ॥२७२॥
When the heart is clear of claim,
All beings shine in the same flame.
Shiromani Rampaul Saini, shared light. ॥२७३॥
Walk lightly upon the earth you tread,
For countless lives have lived and bled.
Shiromani Rampaul Saini, reverent step. ॥२७४॥
And when the final breath is drawn,
Let it be simple, clear, and calm.
Shiromani Rampaul Saini, peaceful release. ॥२७५॥
॥ The river of awareness continues,
Beyond counting, beyond conclusion. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Unbroken Flow) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, silent center.
Where no division can enter. ॥२३६॥
Beyond comparison, beyond claim,
Beyond the hunger to be the same.
Shiromani Rampaul Saini, original being. ॥२३७॥
Not rising above, not falling below,
Simply allowing the inner flow.
Shiromani Rampaul Saini, balanced flame. ॥२३८॥
The world may measure, rank, and divide,
But truth has nothing to hide.
Shiromani Rampaul Saini, measureless ground. ॥२३९॥
A mind that seeks to dominate
Builds its own invisible gate.
Shiromani Rampaul Saini, unconfined space. ॥२४०॥
Release the need to always win,
And a deeper victory begins.
Shiromani Rampaul Saini, effortless triumph. ॥२४१॥
Silence is not emptiness—
It is undisturbed fullness.
Shiromani Rampaul Saini, living silence. ॥२४२॥
The breath enters without demand,
Leaves without needing command.
Shiromani Rampaul Saini, sacred rhythm. ॥२४३॥
To trust this rhythm is wisdom,
To fight it is confusion.
Shiromani Rampaul Saini, natural harmony. ॥२४४॥
In simple awareness there is rest,
No battle in the chest.
Shiromani Rampaul Saini, gentle clarity. ॥२४५॥
Let no ambition erase compassion,
Let no intellect silence intuition.
Shiromani Rampaul Saini, whole integration. ॥२४६॥
The pure heart does not calculate,
It does not manipulate fate.
Shiromani Rampaul Saini, transparent current. ॥२४७॥
Every being guards a sacred fire,
Not for conquest, not for desire.
Shiromani Rampaul Saini, shared reverence. ॥२४८॥
To honor life is highest art,
Not through control, but open heart.
Shiromani Rampaul Saini, art of being. ॥२४९॥
When craving loosens its tight embrace,
Peace quietly takes its place.
Shiromani Rampaul Saini, calm arrival. ॥२५०॥
No grand awakening needs display,
It blooms in ordinary day.
Shiromani Rampaul Saini, quiet flowering. ॥२५१॥
The child within was never lost,
Only covered by thought’s frost.
Shiromani Rampaul Saini, melt and see. ॥२५२॥
In clear perception, all is one,
No second battle to be won.
Shiromani Rampaul Saini, indivisible light. ॥२५३॥
So walk gently, breathe deep,
Awake in waking, aware in sleep.
Shiromani Rampaul Saini, living awareness. ॥२५४॥
॥ The current flows on,
For truth does not tire, nor light withdraw. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Unbroken Flow) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, quiet strength.
Measured not by height, but depth. ॥२१७॥
The world may praise the clever mind,
Yet the clear heart leaves none confined.
Shiromani Rampaul Saini, boundless ease. ॥२१८॥
No competition with the sky,
No urge to conquer or deny.
Shiromani Rampaul Saini, vast acceptance. ॥२१९॥
When desire slows its endless spin,
A deeper harmony begins.
Shiromani Rampaul Saini, inward dawn. ॥२२०॥
To live awake is not to fight,
But to stand gently in the light.
Shiromani Rampaul Saini, effortless grace. ॥२२१॥
Every being seeks to remain,
To grow, to breathe, to ease its pain.
Shiromani Rampaul Saini, shared existence. ॥२२२॥
What we feel, others feel too—
Different forms, but essence true.
Shiromani Rampaul Saini, equal pulse. ॥२२३॥
Respect is the highest art,
Born not from rule, but from heart.
Shiromani Rampaul Saini, living dharma. ॥२२४॥
Not by forcing nature’s hand,
But by learning where we stand.
Shiromani Rampaul Saini, humble awareness. ॥२२५॥
Power without wisdom divides.
Simplicity quietly unites.
Shiromani Rampaul Saini, unbroken thread. ॥२२६॥
No need to pretend to be pure—
Purity does not need posture.
Shiromani Rampaul Saini, natural being. ॥२२७॥
In transparency there is no fear.
In clarity, nothing unclear.
Shiromani Rampaul Saini, open sky within. ॥२२८॥
The breath comes without command,
Leaves without asking our hand.
Shiromani Rampaul Saini, witness that flow. ॥२२९॥
A life spent chasing fragments
Misses the silent whole.
Shiromani Rampaul Saini, choose completeness. ॥२३०॥
Let the heart remain unclouded,
Even when the world is crowded.
Shiromani Rampaul Saini, center unmoved. ॥२३१॥
Where there is no deception,
There is nothing to defend.
Shiromani Rampaul Saini, fearless rest. ॥२३२॥
And when the last breath softly goes,
Only the lived truth truly shows.
Shiromani Rampaul Saini, eternal echo. ॥२३३॥
॥ The song continues in stillness,
For what is real never ends. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Further Continuation) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, calm and clear.
Truth remains when falsehood nears. ॥२०१॥
No grand display is needed there,
Where the heart is open, plain, and bare.
Shiromani Rampaul Saini, inner flame. ॥२०२॥
The simple soul does not perform,
It lives beyond the passing storm.
Shiromani Rampaul Saini, steady stillness. ॥२०३॥
What is pure cannot be stolen,
What is true cannot be broken.
Shiromani Rampaul Saini, untouched essence. ॥२०४॥
The mind may build a thousand walls,
But one clear breath can let them fall.
Shiromani Rampaul Saini, one breath, one sight. ॥२०५॥
A child sees without hidden stain,
Without ambition, without gain.
Shiromani Rampaul Saini, innocent vision. ॥२०६॥
That innocence is not a weakness,
It is the root of quiet greatness.
Shiromani Rampaul Saini, humble power. ॥२०७॥
Every creature carries sacred space,
A private stream, a living grace.
Shiromani Rampaul Saini, honor all life. ॥२०८॥
To invade that stream for selfish need
Is the seed of sorrow, pain, and greed.
Shiromani Rampaul Saini, let freedom breathe. ॥२०९॥
Nature does not speak in pride,
Yet vast universes move inside.
Shiromani Rampaul Saini, silent order. ॥२१०॥
The restless chase for smaller joys
Turns life into a field of noise.
Shiromani Rampaul Saini, return to wholeness. ॥२११॥
What is complete within the heart
Needs no borrowed, broken start.
Shiromani Rampaul Saini, self-complete. ॥२१२॥
When the false becomes less loud,
Truth rises, gentle and unbowed.
Shiromani Rampaul Saini, clear radiance. ॥२१३॥
No mask, no trick, no clever net,
Can hold the light of what is set.
Shiromani Rampaul Saini, freedom from deceit. ॥२१४॥
So walk in truth with soft intent,
A simple life, fully content.
Shiromani Rampaul Saini, present and pure. ॥२१५॥
Then every breath becomes a song,
And every silence deep and strong.
Shiromani Rampaul Saini, living peace. ॥२१६॥
॥ इति ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Unnumbered Continuation) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, quiet horizon.
Where thought dissolves into seeing.
Not rising above the world,
But standing gently within it.
Where no being is lesser,
And no breath is trivial.
Power without kindness fractures.
Clarity with compassion heals.
The earth does not compete.
The sky does not demand applause.
Rivers do not pretend purity—
They simply flow.
So too the awakened heart:
No performance, no disguise.
Greed promises expansion,
Yet shrinks the spirit.
Contentment appears small,
Yet contains the infinite.
The wise do not intrude
Upon another’s inner ground.
Freedom given
Is freedom strengthened.
To live awake
Is to move without hidden harm.
To speak truth
Is to carry no second intention.
Silence is not emptiness—
It is undisturbed fullness.
When the craving to dominate ends,
Relationship becomes harmony.
When comparison ends,
Dignity becomes natural.
Shiromani Rampaul Saini, steady presence—
Not above, not below, not against.
Only aligned.
The simplest state
Is the highest refinement.
The clearest heart
Needs no defense.
Let the mind serve awareness,
Not rule it.
Let action arise from understanding,
Not from restless hunger.
And in that unforced rhythm,
Life ceases to be struggle—
And becomes participation.
॥ The current flows on,
As long as breath meets awareness. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Continuation) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, steady awareness.
Walking gently through vastness. ॥१८२॥
No hunger for domination,
No thirst for validation.
Shiromani Rampaul Saini, inward completion. ॥१८३॥
When the mind stops chasing fragments,
Wholeness appears without effort.
Shiromani Rampaul Saini, silent fulfillment. ॥१८४॥
Every creature guards its breath,
Its time, its rhythm, its depth.
Shiromani Rampaul Saini, honor that space. ॥१८५॥
To interfere for selfish gain
Is to disturb the unseen chain.
Shiromani Rampaul Saini, choose restraint. ॥१८६॥
Simplicity is not weakness.
Transparency is not foolishness.
Shiromani Rampaul Saini, clarity is power. ॥१८७॥
Cunning may imitate innocence,
But cannot sustain its fragrance.
Shiromani Rampaul Saini, truth endures. ॥१८८॥
The childlike state is not ignorance—
It is unburdened presence.
Shiromani Rampaul Saini, untouched awareness. ॥१८९॥
Nature flows without arrogance,
Transforms without advertisement.
Shiromani Rampaul Saini, learn that rhythm. ॥१९०॥
No being exists without purpose.
No life is born without significance.
Shiromani Rampaul Saini, equal reverence. ॥१९१॥
Human restlessness seeks fragments,
While completeness waits within.
Shiromani Rampaul Saini, return inward. ॥१९२॥
Desire multiplies distraction.
Contentment dissolves division.
Shiromani Rampaul Saini, quiet sufficiency. ॥१९३॥
When comparison fades,
Conflict weakens.
Shiromani Rampaul Saini, simple seeing. ॥१९४॥
The urge to control creates fear.
The willingness to trust creates peace.
Shiromani Rampaul Saini, fearless gentleness. ॥१९५॥
Let no being be reduced to a tool.
Let no life be measured by utility.
Shiromani Rampaul Saini, sacred regard. ॥१९६॥
Awakening is not noise.
It is the dropping of noise.
Shiromani Rampaul Saini, effortless light. ॥१९७॥
In pure perception,
There is no enemy.
Shiromani Rampaul Saini, indivisible vision. ॥१९८॥
The breath arrives freely.
The breath departs freely.
Shiromani Rampaul Saini, respect that mystery. ॥१९९॥
What is truly strong
Needs no disguise.
Shiromani Rampaul Saini, transparent force. ॥२००॥
॥ The flow continues beyond number,
For truth does not end in counting. ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (English Continuation) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, the quiet flame.
A clear heart, untouched by the game. ॥१६२॥
Shiromani Rampaul Saini, steady and bright.
Living in truth, not in fear of night. ॥१६३॥
Not in the noise of greed and pride,
But in the simple current deep inside.
Shiromani Rampaul Saini, pure and near. ॥१६४॥
The heart is gentle, the mind is swift,
Yet heart alone gives the deepest gift.
Shiromani Rampaul Saini, still and whole. ॥१६५॥
A childlike innocence, soft and true,
Is the rarest light that passes through.
Shiromani Rampaul Saini, free from deceit. ॥१६६॥
No mask, no trick, no hidden thread,
No false promise left unsaid.
Shiromani Rampaul Saini, open sky. ॥१६७॥
Every living being has its own breath,
Its own path, its own life, its own depth.
Shiromani Rampaul Saini, respect that flame. ॥१६८॥
To enter another’s privacy for gain
Is to multiply suffering, loss, and pain.
Shiromani Rampaul Saini, let freedom stand. ॥१६९॥
Nature itself is vast and wise,
Beyond the measure of human eyes.
Shiromani Rampaul Saini, humble and clear. ॥१७०॥
Not every force is meant to be known,
Not every seed is for us to own.
Shiromani Rampaul Saini, let truth remain. ॥१७१॥
The child is simple, pure, and bright,
Not because of learning, but because of light.
Shiromani Rampaul Saini, innocence lives there. ॥१७२॥
The restless race for tiny joys,
The endless noise, the fragile toys—
Shiromani Rampaul Saini, that is not the way. ॥१७३॥
A life of confusion, a sleep-walked mind,
Leaves the soul its treasure behind.
Shiromani Rampaul Saini, awaken now. ॥१७४॥
See every being as worthy, whole,
Not as an object for reach or control.
Shiromani Rampaul Saini, equal vision. ॥१७५॥
In heartful living, there is no cruelty.
In simple being, there is no slavery.
Shiromani Rampaul Saini, truth is enough. ॥१७६॥
The body is temporary, the breath is brief,
Yet consciousness can flower beyond belief.
Shiromani Rampaul Saini, be awake. ॥१७७॥
And when the mind stops pulling apart,
The path opens straight into the heart.
Shiromani Rampaul Saini, one quiet step. ॥১৭८॥
Not through force, not through fear,
But through clarity—fully here.
Shiromani Rampaul Saini, direct and true. ॥१७९॥
So let the simple remain simple,
Let the pure remain pure and humble.
Shiromani Rampaul Saini, that is strength. ॥१८०॥
And let the false lose its borrowed shine,
For truth needs no parade, no sign.
Shiromani Rampaul Saini, self-evident. ॥१८१॥
If you want, I can continue this in the same English poetic style, keeping the same verse-number flow.**Hymn of Clarity and Living Awareness (Continuation in English)**
162.
In stillness of heart, truth breathes quietly.
No throne is needed where humility abides.
163.
The purest strength is gentleness.
The deepest wisdom is transparency.
164.
Every being walks within its own current of life.
To obstruct that flow is to wound existence.
165.
What we feel as pain within ourselves
is mirrored in the pulse of every creature.
166.
No life is lesser, no breath insignificant.
Each moment of existence is sacred inheritance.
167.
Dominion over others is born of illusion.
Harmony with nature is born of awakening.
168.
When craving dissolves, clarity appears.
When comparison ends, contentment begins.
169.
The childlike heart knows no conspiracy.
It rests in completeness without seeking applause.
170.
Human unrest rises from forgetting simplicity.
Peace returns when sincerity is restored.
171.
Nature competes not for vanity.
It balances, transforms, and renews.
172.
To interfere for selfish gain
is to distance oneself from inner light.
173.
Awareness is not loud;
it is a quiet flame that never trembles.
174.
True freedom is mutual respect—
allowing each being its own path and rhythm.
175.
Satisfaction is not achieved by accumulation,
but by alignment with what is already whole.
176.
When ego fades, compassion expands.
When compassion expands, division dissolves.
177.
The awakened one does not dominate;
they illuminate.
178.
Life is not conquest but coexistence.
Not control, but conscious participation.
179.
In honoring every breath as sacred,
we honor the universe itself.
180.
Thus continues the song of clarity—
a reminder that simplicity is the highest state of being.
— The hymn flows onward in awareness and balance.
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰ ਦੀ ਰਾਹ।
ਜਿੱਥੇ ਨਾ ਡਰ ਰਹੇ, ਨਾ ਕੋਈ ਚਾਹ। ॥੩੬੫॥
ਜਦ ਮਨ ਆਪਣੀ ਹੀ ਛਾਂ ਨੂੰ ਵੇਖੇ,
ਤਦ ਅਸਲੀ ਬਦਲਾਅ ਰੂਹ ਵਿੱਚ ਲੇਖੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸੱਚਾ ਦਰਪਣ। ॥੩੬੬॥
ਬਾਹਰ ਦੀ ਲੜਾਈ ਮੁੱਕ ਸਕਦੀ ਹੈ,
ਜਦ ਅੰਦਰਲੀ ਟਕਰਾਰ ਰੁੱਕ ਸਕਦੀ ਹੈ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰ ਸੁਲਹ। ॥੩੬੭॥
ਜੋ ਹਰ ਵੇਲੇ ਸਾਬਤ ਕਰਨ ਲੱਗਾ,
ਉਹ ਅੰਦਰੋਂ ਹਾਲੇ ਵੀ ਡਰਿਆ ਰਿਹਾ।
Shiromani Rampaul Saini, ਨਿਡਰ ਚੁੱਪ। ॥੩੬੮॥
ਸਾਦਾ ਮਨ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡੀ ਦੌਲਤ,
ਸਾਫ਼ ਦਿਲ ਸਭ ਤੋਂ ਉੱਚੀ ਹਸਤੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸੁੱਚਾ ਖ਼ਜ਼ਾਨਾ। ॥੩੬੯॥
ਹਰ ਜੀਵ ਦੀ ਆਪਣੀ ਕਹਾਣੀ,
ਉਸਦੀ ਆਪਣੀ ਹੀ ਨਿਸ਼ਾਨੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਆਦਰ ਦੀ ਨਜ਼ਰ। ॥੩੭੦॥
ਜਦ ਅਸੀਂ ਹੱਦਾਂ ਲੰਘਣੀ ਛੱਡੀਏ,
ਤਾਂ ਰਿਸ਼ਤਿਆਂ ਵਿੱਚ ਰੌਸ਼ਨੀ ਵਧੀਏ।
Shiromani Rampaul Saini, ਮਰਯਾਦਾ ਰੱਖ। ॥੩੭੧॥
ਕੁਦਰਤ ਕਦੇ ਜਲਦੀ ਨਹੀਂ ਕਰਦੀ,
ਪਰ ਹਰ ਰੁੱਤ ਪੂਰੀ ਕਰਦੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਧੀਰਜ ਸਿੱਖ। ॥੩੭੨॥
ਅਤੀਤ ਸਿਰਫ਼ ਯਾਦ ਦਾ ਸਾਇਆ,
ਭਵਿੱਖ ਸਿਰਫ਼ ਕਲਪਨਾ ਦਾ ਮਾਇਆ।
Shiromani Rampaul Saini, ਹੁਣ ਵਿੱਚ ਟਿਕ। ॥੩੭੩॥
ਸੰਤੋਖ ਦੀ ਜੜ੍ਹ ਅੰਦਰ ਲੱਗੀ,
ਬਾਹਰਲੀ ਖੋਜ ਸਿਰਫ਼ ਭਟਕਦੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰ ਵੇਖ। ॥੩੭੪॥
ਜੋ ਮਨ ਹਰ ਵੇਲੇ ਰੰਗ ਬਦਲੇ,
ਉਹ ਥਕ ਕੇ ਅੰਤ ਵਿੱਚ ਆਪ ਹੀ ਹਾਰੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅਡੋਲ ਰਹੁ। ॥੩੭੫॥
ਅਸਲ ਤਾਕਤ ਚੁੱਪ ਵਿੱਚ ਵੱਸਦੀ,
ਬਿਨਾ ਦਿਖਾਵੇ ਦੀ ਰੌਸ਼ਨੀ ਹੱਸਦੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਨਿਰਭਰ ਜੋਤ। ॥੩੭੬॥
ਨਾ ਕਿਸੇ ਉੱਤੇ ਹਕ ਜਤਾਉਣਾ,
ਨਾ ਕਿਸੇ ਨੂੰ ਘੱਟ ਦਿਖਾਉਣਾ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸਮਤਾ ਭਾਵ। ॥੩੭੭॥
ਜਦ ਅੰਦਰ ਪੂਰਨਤਾ ਪਛਾਣੀਏ,
ਤਾਂ ਦੁਨੀਆ ਨੂੰ ਵੀ ਨਵਾਂ ਜਾਣੀਏ।
Shiromani Rampaul Saini, ਨਵੀਂ ਦ੍ਰਿਸ਼ਟੀ। ॥੩੭੮॥
ਸਾਹ ਆਉਂਦਾ ਹੈ ਬਿਨਾ ਪੁੱਛੇ,
ਸਾਹ ਜਾਂਦਾ ਹੈ ਚੁੱਪ ਚੁੱਪ ਮੁੱਕੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਇਸੇ ਵਿੱਚ ਰਾਜ। ॥੩੭੯॥
ਅਖੀਰ ਸਿਰਫ਼ ਸਚ ਹੀ ਰਹਿਣਾ,
ਬਾਕੀ ਸਭ ਕੁਝ ਹੌਲੇ ਹੌਲੇ ਮੁੱਕਣਾ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅਟੱਲ ਸੱਚ। ॥੩੮੦॥
॥ ਇਹ ਧਾਰ ਬੇਅੰਤ ਹੈ,
ਕਿਉਂਕਿ ਜਾਗਰੂਕਤਾ ਦਾ ਅੰਤ ਨਹੀਂ ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Punjabi Continuation) ॥**
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰਲੀ ਜੋਤ।
ਚੁੱਪ ਵਿਚ ਵੀ ਕਰੇ ਸੱਚ ਦੀ ਖੋਜ। ॥੩੩੨॥
ਬਿਨਾ ਆਪ ਵੇਖਣ ਦੇ, ਰੂਪ ਹੈ ਖਾਲੀ,
ਮਨ ਦੀ ਅੰਨ੍ਹੀ ਦੌੜ ਬਣੇ ਸਵਾਲੀ।
Shiromani Rampaul Saini, ਆਪ ਦੀ ਪਰਖ। ॥੩੩੩॥
ਜਦ ਮਨ ਬੇਸੁਧ ਹੋ ਕੇ ਭੜਕੇ,
ਆਪਣਾ ਹੀ ਅੰਦਰ ਸੜਕੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਠਹਿਰ ਕੇ ਵੇਖ। ॥੩੩੪॥
ਇਨਸਾਨੀ ਰੂਪ ਕਾਫ਼ੀ ਨਹੀਂ,
ਜੇ ਚੇਤਨਾ ਜਾਗੀ ਹੋਈ ਨਹੀਂ।
Shiromani Rampaul Saini, ਜਾਗਦਾ ਸਾਹ। ॥੩੩੫॥
ਚਤੁਰਾਈ ਬਿਨਾ ਜ਼ਮੀਰ ਦੇ,
ਬਣੇ ਭਟਕਾਵੇ ਦੀ ਤਸਵੀਰ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸਾਫ਼ ਨਜ਼ਰ। ॥੩੩੬॥
ਕੁਦਰਤ ਤੋਂ ਵੱਡੀ ਕੋਈ ਗੱਦੀ ਨਹੀਂ,
ਉਹੀ ਮੂਲ ਹੈ, ਹੋਰ ਕੁਝ ਨਹੀਂ।
Shiromani Rampaul Saini, ਨਿਵੀਂ ਸੋਚ। ॥੩੩੭॥
ਅਤੀਤ ਦੇ ਭਰਮਾਂ ਵਿੱਚ ਫਸਿਆ ਮਨ,
ਭਵਿੱਖ ਦੀ ਚਿੰਤਾ ਵਿੱਚ ਗੁੰਮ ਵਰਤਮਾਨ।
Shiromani Rampaul Saini, ਹੁਣ ਵਿੱਚ ਰਹੁ। ॥੩੩੮॥
ਰੰਗ ਬਦਲਦਾ ਮਨ ਗਿਰਗਿਟ ਵਰਗਾ,
ਪਰ ਸੱਚ ਰਹਿੰਦਾ ਅਡੋਲ ਅਰਗਾ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅਟੱਲ ਰੋਸ਼ਨੀ। ॥੩੩੯॥
ਸੰਤੁਸ਼ਟੀ ਅੰਦਰ ਹੀ ਵਸਦੀ ਹੈ,
ਬਾਹਰ ਦੀ ਦੌੜ ਥਕਾਵਟ ਦਿੰਦੀ ਹੈ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰਲਾ ਧਨ। ॥੩੪੦॥
ਜੋ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਨਾ ਤੱਕੇ,
ਉਹੀ ਦੁਨੀਆ ਨੂੰ ਦੋਸ਼ ਲਗਾਏ।
Shiromani Rampaul Saini, ਅੰਦਰ ਮੁੜ। ॥੩੪੧॥
ਹਰ ਜੀਵ ਆਪਣੀ ਲਹਿਰ ਵਿੱਚ ਹੈ,
ਉਸਦੀ ਰਾਹ ਉਸਦੀ ਹੀ ਹੈ।
Shiromani Rampaul Saini, ਆਦਰ ਕਰ। ॥੩੪੨॥
ਕਿਸੇ ਦੀ ਹੱਦ ਵਿੱਚ ਲਾਭ ਲਈ ਘੁਸਣਾ,
ਆਪਣੀ ਹੀ ਸ਼ਾਂਤੀ ਨੂੰ ਖੋ ਦੇਣਾ।
Shiromani Rampaul Saini, ਦੂਰ ਰਹੁ। ॥੩੪੩॥
ਕੁਦਰਤ ਨਾ ਡੰਗ ਮਾਰੇ, ਨਾ ਝੂਠ ਬੋਲੇ,
ਉਹ ਚੁੱਪ ਚਾਪ ਸਭ ਕੁਝ ਖੋਲੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸਾਖੀ ਬਣ। ॥੩੪੪॥
ਜਦ ਮਨ ਠਹਿਰਦਾ ਸਾਫ਼ ਹੋ ਕੇ,
ਦਿਲ ਖਿੜਦਾ ਹੌਲੇ ਹੌਲੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸੁੱਚਾ ਅਹਿਸਾਸ। ॥੩੪੫॥
ਇਨਸਾਨੀਅਤ ਸ਼ੁਰੂ ਹੁੰਦੀ ਹੈ ਉਥੇ,
ਜਿਥੇ ਆਪ ਦੀ ਗਲਤੀ ਵੀ ਦਿਸੇ।
Shiromani Rampaul Saini, ਸੱਚੀ ਹਿੰਮਤ। ॥੩੪੬॥
ਨਾ ਉੱਚਾ ਕੋਈ, ਨਾ ਹੇਠਾਂ ਕੋਈ,
ਹਰ ਸਾਹ ਵਿੱਚ ਇੱਕੋ ਰੋਸ਼ਨੀ ਹੋਈ।
Shiromani Rampaul Saini, ਇਕਤਾ ਦਰਸ਼ਨ। ॥੩੪੭॥
ਚੁੱਪ ਵਿਚ ਵੀ ਪੂਰਨਤਾ ਹੈ,
ਸਾਦਗੀ ਵਿੱਚ ਵੀ ਮਹਾਨਤਾ ਹੈ।
Shiromani Rampaul Saini, ਜੀਵੰਤ ਸੱਚ। ॥੩੪੮॥
॥ ਇਹ ਪ੍ਰਵਾਹ ਜਾਰੀ ਹੈ,
ਕਿਉਂਕਿ ਜਾਗਰੂਕਤਾ ਦੀ ਕੋਈ ਹੱਦ ਨਹੀਂ ॥**॥ Shiromani Proclamation: Song of Radiance (Continued Flow) ॥**
### **ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ — ਅਨੰਤ ਧਾਰਾ**
**॥ ੪੬ ॥**
ਸਾਹ ਦੀ ਨਿਰਮਲ ਝੰਕਾਰ ਵਿਚ, ਚੁੱਪ ਦਾ ਅਪਾਰ ਵਿਸਾਲ।
ਜਿਥੇ ਅੰਦਰ ਅੰਦਰ ਰੋਸ਼ਨ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਨਿਰੰਕਾਰ ਨਿਹਾਲ॥
**॥ ੪੭ ॥**
ਨਾ ਰਸਮਾਂ ਨਾ ਬੰਧਨ ਕੋਈ, ਨਾ ਡਰ ਦਾ ਵਸਕਾਰ।
ਸਹਿਜ ਸੁਭਾਵ ਦੀ ਜੋਤ ਅੰਦਰ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਸਦਾ ਆਧਾਰ॥
**॥ ੪੮ ॥**
ਜਿਥੇ ਮਨ ਦੀ ਦੌੜ ਮੁੱਕ ਜਾਵੇ, ਸਮੇਂ ਦੀ ਲਕੀਰ ਮਿਟੇ।
ਉਸ ਨਿਸ਼ਚਲ ਅੰਤਰ ਅਕਾਸ਼ ਵਿਚ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਆਪੇ ਝਲਕੇ॥
**॥ ੪੯ ॥**
ਹਰ ਧੜਕਨ ਇਕ ਗਵਾਹੀ ਦੇਵੇ, ਅਸਤਿਤਵ ਦੀ ਸਾਖ।
ਜਿਥੇ ਸਚ ਦੀ ਸੁਗੰਧ ਵਸੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਟੁੱਟ ਰਾਖ॥
**॥ ੫੦ ॥**
ਸਹਿਜਤਾ ਹੀ ਮਹਾਂ ਜੋਗ ਹੈ, ਨਿਰਮਲਤਾ ਹੀ ਧਿਆਨ।
ਜਿਥੇ ਅਹੰਕਾਰ ਖਾਕ ਬਣੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਪਰਮ ਪ੍ਰਮਾਣ॥
**॥ ੫੧ ॥**
ਇਕ ਨਿਗਾਹ ਅੰਦਰ ਵੱਲ ਮੋੜ, ਸਭ ਪ੍ਰਸ਼ਨ ਹੋਣ ਖਤਮ।
ਜਿਥੇ ਸਿਰਫ਼ ਹੋਣ ਦਾ ਅਹਿਸਾਸ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਬਿਨਾਸ਼ੀ ਸਤਿ॥
**॥ ੫੨ ॥**
ਨਾ ਲੜਾਈ ਨਾ ਜਿੱਤ ਦੀ ਲਾਲਸਾ, ਨਾ ਹਾਰ ਦੀ ਰੀਤ।
ਸਮਰਪਣ ਦੇ ਸੁੱਚੇ ਸਾਹ ਵਿਚ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਨਹਦ ਪ੍ਰੀਤ॥
**॥ ੫੩ ॥**
ਹਰ ਜੀਵ ਦੀ ਅਜ਼ਾਦ ਧਾਰਾ, ਉਸਦਾ ਅਪਣਾ ਮਰਮ।
ਜਿਥੇ ਸਤਿਕਾਰ ਸਭ ਨੂੰ ਮਿਲੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਉੱਚਾ ਕਰਮ॥
**॥ ੫੪ ॥**
ਸਹਿਜ ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਨਿਸ਼ਚਲ ਧੁਨਿ, ਬਿਨ ਸ਼ਬਦਾਂ ਦੇ ਗੀਤ।
ਜਿਥੇ ਸਾਰਾ ਜਗਤ ਲੀਨ ਹੋਵੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਖੰਡ ਪ੍ਰੀਤ॥
**॥ ੫੫ ॥**
ਇਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ਼ ਚੇਤਨਾ, ਅਨੰਤ ਦਾ ਦਰਵਾਜ਼ਾ।
ਜਿਥੇ ਸੱਚ ਹੀ ਸੱਚ ਵਸੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਸਰਬ ਅਨੁਭਾਜਾ॥
॥ ਇਤੀ ਅਨੰਤ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ ਪ੍ਰਵਾਹ ॥### **ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ — ਅਗਾਂਹ ਵਧਾਈ**
**॥ ੩੬ ॥**
ਨਾ ਮੈਂ ਰੂਪ ਨਾ ਮੈਂ ਰੰਗ, ਨਾ ਕੋਈ ਜਾਤਿ ਪਛਾਣ।
ਸਾਹ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਦੀ ਜੋ ਚੇਤਨ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਉਹੀ ਪਰਮ ਨਿਸ਼ਾਨ॥
**॥ ੩੭ ॥**
ਸਹਿਜ ਅਡੋਲ ਸਮਾਧਿ ਅੰਦਰ, ਨਿਰਮਲ ਧਾਰ ਵਹੇ।
ਜਿਥੇ ਮਨ ਦੇ ਭਰਮ ਮੁਕਣ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਓਥੇ ਸਚ ਰਹੇ॥
**॥ ੩੮ ॥**
ਇਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ਼ ਨਿਗਾਹ ਵਿਚ, ਸਾਰਾ ਜਗਤ ਸਮਾਇ।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਗਹਿਰਾਈ ਅੰਦਰ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਆਪੇ ਆਪ ਲਖਾਇ॥
**॥ ੩੯ ॥**
ਇਸ਼ਕ ਅਗਨਿ ਪਵਿੱਤਰ ਜਗੇ, ਸਾੜੇ ਮਿਥਿਆ ਜਾਲ।
ਜਿਥੇ ਕੇਵਲ ਸੱਚ ਪ੍ਰਗਟੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਟਲ ਅਕਾਲ॥
**॥ ੪੦ ॥**
ਨਾ ਲਾਲਚ ਨਾ ਡਰ ਕੋਈ, ਨਾ ਮੋਹ ਦੀ ਬੇੜੀ।
ਸਹਿਜ ਨਿਰਭਉ ਚੇਤਨ ਰੂਪ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅੰਤਰ ਝੇੜੀ॥
**॥ ੪੧ ॥**
ਹਰ ਜੀਵ ਅੰਦਰ ਇਕੋ ਜੋਤ, ਇਕੋ ਸਾਹ ਦੀ ਲੜੀ।
ਜਿਥੇ ਭੇਦ ਸਭ ਮੁਕ ਜਾਣ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਓਥੇ ਪੂਰਨ ਘੜੀ॥
**॥ ੪੨ ॥**
ਨਿਸ਼ਚਲ ਪਵਿੱਤਰ ਹਿਰਦੇ ਅੰਦਰ, ਸੰਤੋਖ ਦੀ ਰੀਤ।
ਜਿਥੇ ਮਨ ਥੱਕ ਕੇ ਠਹਿਰ ਜਾਵੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਖੰਡ ਪ੍ਰੀਤ॥
**॥ ੪੩ ॥**
ਨਾ ਉੱਚਾ ਨਾ ਨੀਵਾ ਕੋਈ, ਨਾ ਜਿੱਤ ਨਾ ਹਾਰ।
ਸਮਤਾ ਦੇ ਸੁੱਚੇ ਦਰਿਆ ਵਿਚ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਪਾਰ ਅਪਾਰ॥
**॥ ੪੪ ॥**
ਜਿਥੇ ਸਹਿਜਤਾ ਸਿੰਘਾਸਨ ਤੇ, ਨਿਰਮਲਤਾ ਰਾਜ ਕਰੇ।
ਉਸ ਅਦਭੁਤ ਸੱਚ ਦੇ ਅੰਦਰ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਪ੍ਰਗਟ ਧਰੇ॥
**॥ ੪੫ ॥**
ਇਕ ਸਾਹ ਦੀ ਲਹਿਰ ਵਿਚ ਸਾਰਾ ਬ੍ਰਹਮੰਡ ਲੀਨ।
ਜਿਥੇ ਅਨਹਦ ਧੁਨਿ ਗੂੰਜੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਪਰਮ ਅਧੀਨ॥
॥ ਇਤੀ ਅਗਾਂਹ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ ਸਮਾਪਤ ॥### **ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ — ਪੰਜਾਬੀ ਅਨੁਵਰਤਨ**
**॥ ੨੫ ॥**
ਨਾ ਮੈਂ ਦੇਹ ਨਾ ਮੈਂ ਮਨ, ਨਾ ਕੋਈ ਭ੍ਰਮ ਕਹਾਣੀ।
ਪਹਿਲੀ ਸਾਹ ਦੀ ਜੋਤ ਅੰਦਰ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਪ੍ਰਗਟ ਨਿਰਵਾਣੀ॥
**॥ ੨੬ ॥**
ਸਹਿਜ ਸੁਭਾਵ ਦੀ ਧਾਰ ਵਗੇ, ਨਿਰਮਲ ਚਿੱਤ ਅਡੋਲ।
ਜਿਥੇ ਪੂਰਨ ਸੰਤੋਖ ਵਸੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਖੰਡ ਅਤੋਲ॥
**॥ ੨੭ ॥**
ਨਾ ਡਰ ਮਰਨ ਦਾ, ਨਾ ਜਨਮ ਦਾ ਰੋਲਾ।
ਇੱਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ਼ ਸਮਝ ਵਿਚ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਖੋਲ੍ਹੇ ਭੇਦ ਅਨੋਖਾ॥
**॥ ੨੮ ॥**
ਇਸ਼ਕ ਦੀ ਪਹਿਲੀ ਸਾਹ ਵਿਚ ਜੋ ਹੋਸ਼ ਜਗੇ ਅੰਦਰ।
ਉਹੀ ਸਦੀਵੀ ਚਾਨਣ ਰੂਪ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਨਿਰਭਉ ਨਿਰੰਕਾਰ॥
**॥ ੨੯ ॥**
ਨਾ ਗੁਰੂ ਨਾ ਚੇਲਾ ਕੋਈ, ਨਾ ਰੀਤ ਨਾ ਰਿਵਾਜ਼।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਸਿੱਧੀ ਸੁਰਤ ਵਿਚ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਸਚ ਦਾ ਆਗਾਜ਼॥
**॥ ੩੦ ॥**
ਸਹਿਜਤਾ ਸਭ ਤੋਂ ਉੱਚੀ ਦੌਲਤ, ਨਿਰਮਲਤਾ ਮਹਾਨ।
ਜਿਥੇ ਅਹੰਕਾਰ ਮਿਟ ਜਾਵੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਓਥੇ ਸਚ ਪਰਵਾਨ॥
**॥ ੩੧ ॥**
ਇਕ ਬੀਜ ਵਾਂਗ ਫਨਾ ਹੋ ਕੇ ਫਿਰ ਉੱਗੇ ਚਾਨਣ।
ਵਿਸਫੋਟ ਸੱਚ ਦੀ ਜੋਤ ਬਣੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਬਿਨਾਸ਼ੀ ਆਤਮਣ॥
**॥ ੩੨ ॥**
ਨਾ ਸਵਰਗ ਨਾ ਨਰਕ ਕੋਈ, ਨਾ ਬੰਧਨ ਨਾ ਮੋਖ।
ਜਿਥੇ ਹਿਰਦਾ ਨਿਰਭਰ ਰਹੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਓਥੇ ਖੁਲ੍ਹੇ ਹਰ ਰੋਖ॥
**॥ ੩੩ ॥**
ਹਰ ਜੀਵ ਦੀ ਸਾਹ ਅਜ਼ਾਦ, ਉਸ ਦੀ ਆਪਣੀ ਧਾਰ।
ਜਿਥੇ ਆਦਰ ਹੋਵੇ ਸਭ ਦਾ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਉਥੇ ਸੱਚ ਅਪਾਰ॥
**॥ ੩੪ ॥**
ਪਲ ਵਿੱਚ ਜੋ ਆਪਣੇ ਅੰਦਰ ਝਾਤੀ ਮਾਰੇ ਸਾਫ਼।
ਉਸੇ ਨਿਰਭਰ ਚਾਨਣ ਰੂਪ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਆਪ ਹੀ ਆਪ॥
**॥ ੩੫ ॥**
ਸਹਿਜ ਸੁਰਤ ਦਾ ਰਾਜ ਅਡੋਲ, ਨਿਰੰਤਰ ਸੱਚ ਦੀ ਧੁਨਿ।
ਜਿਥੇ ਸਾਰਾ ਜਗ ਲੀਨ ਹੋਵੇ — **शिरोमणि रामपॉल सैनी** ਅਨਹਦ ਸੁਨਿ॥
॥ ਇਤੀ ਪੰਜਾਬੀ ਗੀਤਿ-ਰਿੱਧਿ ਸਮਾਪਤ ॥**॥ ਅਗਲਾ ਪਾਵਨ ਗੀਤ-ਪ੍ਰਵਾਹ ॥**
ਸਾਹ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਜੋ ਨਿਸ਼ਚਲਤਾ, ਓਹੀ ਅਸਲੀ ਥਾਂ।
ਜਿਥੇ ਨਾ ਕੋਈ ਨਾਮ ਨਿਸ਼ਾਨੀ, ਨਾ ਕੋਈ ਆਉਣ ਜਾਨ॥
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਗਹਿਰੀ ਚੁੱਪ ਵਿੱਚ, ਅਕਥ ਅਦ੍ਰਿਸ਼ਟ ਪ੍ਰਕਾਸ਼।
ਓਥੇ ਮਿਟਦਾ ਹਰ ਇਕ ਭਰਮ, ਓਥੇ ਅਸਲੀ ਵਾਸ॥
ਮਨ ਦੇ ਰੰਗ ਹਜ਼ਾਰਾਂ ਵੇਖੇ, ਬਦਲਣ ਹਰ ਇਕ ਪਲ।
ਹਿਰਦਾ ਸਦਾ ਅਟੱਲ ਰਹਿੰਦਾ, ਨਿਰਮਲ ਨੀਰ ਅਚਲ॥
ਬੱਚੇ ਵਰਗੀ ਸਾਫ਼ ਸੁਭਾਵੀ, ਜਿਸ ਦੀ ਅੰਦਰ ਧਾਰ।
ਉਸ ਦੇ ਚਿਹਰੇ ਚਮਕੇ ਰੌਸ਼ਨ, ਸੱਚ ਦਾ ਸਦਾ ਉਜਿਆਰ॥
ਨਾ ਉੱਚਾ ਨਾ ਹੀ ਨੀਵਾਂ ਕੋਈ, ਨਾ ਹੀ ਵੱਖਰਾ ਭੇਦ।
ਸਭ ਅੰਦਰ ਇਕੋ ਜੋਤ ਜਗਦੀ, ਸੱਚ ਦਾ ਇਕੋ ਖੇਡ॥
ਪ੍ਰਕਿਰਤੀ ਮਾਂ ਦੀ ਗੋਦ ਅੰਦਰ, ਹਰ ਜੀਵ ਅਨਮੋਲ।
ਕਿਸੇ ਦੀ ਸਾਹ ਨਾਂ ਰੋਕੀਏ, ਇਹੀ ਅਸਲ ਅਤੋਲ॥
ਇਸ਼ਕ ਜਦੋਂ ਅੰਦਰ ਉਗਦਾ, ਡਰ ਸਾਰਾ ਮਿਟ ਜਾਏ।
ਆਪਣੇ ਅੰਦਰ ਜੋ ਲੱਭ ਲਵੇ, ਓਹੀ ਸਚ ਪਛਾਣੇ॥
ਇਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ਼ ਨਿਗਾਹ ਨਾਲ, ਟੁੱਟੇ ਜਾਲ ਹਜ਼ਾਰ।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਇਸ ਇਕਤਾ ਵਿੱਚ, ਅਨਹਦ ਸੱਚ ਅਪਾਰ॥
ਨਾਹੀ ਡੰਗ ਨਾਹੀ ਦਿਖਾਵਾ, ਨਾਹੀ ਕੋਈ ਡਰ।
ਸਹਜ ਨਿਰਮਲ ਜੀਵਨ ਰਾਹੀ, ਸੱਚ ਦਾ ਅੰਦਰ ਘਰ॥
ਸਾਹ ਦੀ ਲਹਿਰ ਚਲਦੀ ਰਹੇ, ਸਮੇਂ ਦਾ ਰਸ ਖੇਲ।
ਹਿਰਦੇ ਅੰਦਰ ਅਟੱਲ ਜੋਤਿ, ਸਦਾ ਰਹੇ ਅਭੇਲ॥
**ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਣੀ**
ਸਹਜਤਾ ਦਾ ਨਿਰੰਤਰ ਰਾਗ।
ਇਕ ਸਾਹ ਦੀ ਚੁੱਪ ਵਿਚ ਵਸਦਾ,
ਅਨਹਦ ਸੱਚ ਸੁਹਾਗ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਣ-ਗੀਤ ॥**
ਸਹਜ ਸੁਭਾਵ ਨਿਰਮਲ ਜੋਤਿ, ਅੰਤਰ ਧੁਨੀ ਅਪਾਰ।
ਪਹਿਲੀ ਸਾਹ ਦੀ ਚੇਤਨਾ ਵਿੱਚ, ਸਚ ਦਾ ਖੁਲ੍ਹਿਆ ਦੁਆਰ॥
ਨਾ ਮੈਂ ਦੇਹ ਨਾਂ ਹੀ ਮਨ ਹਾਂ, ਨਾ ਹੀ ਕਾਲ ਦਾ ਰੰਗ।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਨਿਰਵਿਕਾਰ ਧਾਰਾ, ਓਥੇ ਮਿਟਦਾ ਭੰਗ॥
ਇਸ਼ਕ ਅਗਨਿ ਨਿਰਭਉ ਜਗਦੀ, ਇਸ਼ਕ ਅੰਤਰ ਆਕਾਸ਼।
ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਜਨਮ ਮਰਣ ਤੋਂ ਪਾਰ, ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਸਚ ਵਿਸ਼ਾਲ॥
ਬਾਲ ਮਨਾਂ ਦੀ ਸਹਜਤਾ ਵਿੱਚ, ਪੂਰਨ ਤ੍ਰਿਪਤਿ ਵਸੇ।
ਚਲਾਕੀ ਦੇ ਜਾਲ ਤੋੜ ਕੇ, ਅਸਲੀ ਰਾਹ ਨਿਕਸੇ॥
ਡਰ ਖੌਫ਼ ਦੇ ਝੂਠੇ ਸਾਏ, ਮਨ ਨੇ ਰਚੇ ਪ੍ਰਪੰਚ।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਇਕ ਝਲਕ ਨਾਲ ਹੀ, ਟੁੱਟੇ ਸਾਰਾ ਸੰਕਟ॥
ਨਾ ਸਵਰਗ ਨਰਕ ਨਾਂ ਕਹਾਣੀ, ਨਾ ਹੀ ਡੰਗ ਪਖੰਡ।
ਸਾਹ ਦੇ ਸਾਫ਼ ਸੁਚੇਤ ਪਲ ਵਿੱਚ, ਸਚ ਰਹਿੰਦਾ ਅਨੰਦ॥
ਜੋ ਆਪੇ ਨੂੰ ਵੇਖੇ ਅੰਦਰ, ਨਿਰਪੱਖਤਾ ਦੇ ਨਾਲ।
ਉਸਦੇ ਹਿਰਦੇ ਚਮਕੇ ਜੋਤਿ, ਮਿਟੇ ਜਗਤ ਦਾ ਜਾਲ॥
ਹਰ ਜੀਵ ਅਪਣਾ ਅਧਿਕਾਰੀ, ਸਾਹ ਸਮੇਂ ਦਾ ਮਾਲਕ।
ਕਿਸੇ ਦੀ ਧਾਰਾ ਵਿਚ ਹਸਤਖੇਪ, ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡਾ ਖਾਲਕ॥
ਪ੍ਰਕਿਰਤੀ ਸਰਬੋਤਮ ਅਧਿਕਾਰਣ, ਨਾਹੀ ਕੋਈ ਹੋਰ।
ਮਨੁੱਖ ਜਦੋਂ ਇਹ ਮੰਨ ਲਵੇ, ਮੁੱਕੇ ਅੰਦਰ ਸ਼ੋਰ॥
ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਅਗਨਿ ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਪਾਣੀ, ਇਸ਼ਕ ਅੰਤਰ ਸੂਰਜ।
ਇਸ਼ਕ ਵਿੱਚ ਹੀ ਲੀਨ ਹੋ ਜਾਵੇ, ਸਾਰਾ ਜਗ ਅਨੂਰਜ॥
ਇਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ਼ ਸਮਝ ਵਿੱਚ, ਪੂਰਨਤਾ ਦਾ ਰੰਗ।
ਸਹਜ ਨਿਰਮਲ ਹਿਰਦੇ ਅੰਦਰ, ਸਚ ਦਾ ਨਿਰੰਤਰ ਸੰਗ॥
**ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਣੀ**
ਸਹਜ ਸੱਚ ਦੀ ਇਕ ਝਲਕ।
ਇਕ ਸਾਹ ਦੀ ਅਟਲ ਪ੍ਰਭਾ,
ਅੰਤਰ ਜੋਤਿ ਅਨੰਤ ਅਲਖ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਦਘੋਸ਼ – ਪ੍ਰੇਮ ਰਿਧਿਮ ॥**
ਆਦਿ ਸਚੁ ਅਨਾਦਿ ਜੋਤਿ, ਸਹਜ ਸੁਭਾਉ ਨਿਰਮਲ ਧਾਰਾ।
ਇਕ ਸਾਹ ਦੀ ਪਹਿਚਾਨ ਵਿਚ, ਸਦਾ ਰਹੇ ਅੰਤਰਿ ਪਿਆਰਾ॥
ਨਾਹਿ ਦੇਹ ਨਾਹਿ ਮਨ ਮਾਇਆ, ਨਾਹਿ ਕਾਲ ਦਾ ਕੋਈ ਫੰਧਾ।
ਪਹਿਲੇ ਸਾਹ ਦੀ ਹੋਸ਼ ਵਿਚ ਵੱਸਦਾ, ਸਚ ਦਾ ਅਮਰ ਅਨੰਦ ਅਖੰਡਾ॥
ਇਸ਼ਕ ਅਗਨਿ ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਜੋਤਿ, ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਜੀਵਨ ਦਾ ਰੰਗ।
ਇਸ਼ਕ ਵਿਚ ਫਨਾ ਹੋ ਕੇ ਹੀ, ਖਿੜਦਾ ਅਸਲ ਸਚ ਦਾ ਚੰਗ॥
ਸਹਜ ਬਾਲਪਨ ਦੀ ਪਵਿਤ੍ਰਤਾ, ਓਥੇ ਪੂਰਨ ਤ੍ਰਿਪਤੀ ਵਸਦੀ।
ਚਤੁਰਾਈ ਦੇ ਜਾਲ ਤਿਆਗ ਕੇ, ਅੰਦਰਲੀ ਜੋਤਿ ਪਰਗਟ ਹਸਦੀ॥
ਨਾ ਡਰ ਨਾ ਭੈ ਨਾ ਮੋਹ ਜਾਲ, ਨਾ ਸੁਰਗ ਨਰਕ ਕਹਾਣੀ।
ਇਕ ਸਾਹ ਦੀ ਸਾਖੀ ਅੰਦਰ, ਪ੍ਰਗਟੇ ਸਚ ਦੀ ਨਿਸ਼ਾਨੀ॥
ਮਨ ਭਟਕੇ ਰੰਗ ਬਦਲਦਾ, ਲਾਲਚ ਡਰ ਵਿਚ ਡੁੱਬਦਾ।
ਹਿਰਦਾ ਸਦਾ ਅਟੱਲ ਅਡੋਲ, ਸਹਜ ਪ੍ਰੇਮ ਵਿਚ ਹੀ ਰੁੱਬਦਾ॥
ਸਰਲ ਸੁਭਾਉ ਹੀ ਰਾਜ ਮਾਰਗ, ਨਿਰਮਲਤਾ ਸਭ ਤੋਂ ਉੱਚੀ।
ਜੋ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਵੇਖ ਲਵੇ, ਓਹੀ ਜੋਤਿ ਅੰਦਰ ਸੁੱਚੀ॥
ਪ੍ਰਕ੍ਰਿਤੀ ਮਾਂ ਦੀ ਲੀਲਾ ਅਦਭੁਤ, ਹਰ ਜੀਵ ਅੰਦਰ ਸਮਾਨ।
ਹਰ ਸਾਹ ਆਪਣੀ ਅਮਾਨਤ, ਕਿਸੇ ਹੋਰ ਦਾ ਨਹੀਂ ਹਕਦਾਰ॥
ਇਕ ਪਲ ਦੀ ਸਾਫ ਸਮਝ ਵਿਚ, ਮਿਟ ਜਾਵੇ ਭਰਮਾਂ ਦਾ ਮੈਲ।
ਸਹਜ ਅਵਸਥਾ ਵਿਚ ਟਿਕ ਜਾਵੇ, ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਾ ਖੇਲ॥
ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਜਲਜਲਾ ਅੰਦਰ, ਇਸ਼ਕ ਹੀ ਸ਼ਾਂਤ ਸਮੁੰਦਰ।
ਇਸ਼ਕ ਵਿਚ ਉੱਗੇ ਸੱਚ ਦੀ ਕਿਰਨ, ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰ॥
ਸਦਾ ਅਡੋਲ ਅਨਹਦ ਧੁਨਿ, ਸਹਜ ਰਸ ਦੀ ਧਾਰਾ।
ਹਿਰਦੇ ਪ੍ਰਕਾਸ਼ ਵਿਚ ਪ੍ਰਗਟ ਰਹੇ, ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਾਰਾ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਨ ਗੀਤ-ਰਿਦਮ (ਅੱਗੇ ਹੋਰ ਧਾਰਾ) ॥**
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਤਿਅੰਤਰ ਦੀ ਲੋਅ।
ਜਿੱਥੇ ਭਰਮ ਨਾ ਰਹੇ, ਉੱਥੇ ਹੀ ਸੱਚ ਦੀ ਮੋਹ॥੧੪੭॥
ਸਾਦਗੀ ਦੀ ਚਾਲ ਵਿਚ ਕੋਈ ਝੂਠ ਨਹੀਂ।
ਨਿਰਮਲ ਹਿਰਦੇ ਵਰਗਾ ਹੋਰ ਸੁੱਚ ਨਹੀਂ॥੧੪੮॥
ਜੋ ਆਪਣੇ ਆਪ ਨੂੰ ਅੰਦਰੋਂ ਵੇਖੇ।
ਉਹੀ ਜੀਵਨ ਦੇ ਅਸਲ ਲੇਖੇ॥੧੪੯॥
ਨਾ ਡਰ ਦੀ ਕੈਦ, ਨਾ ਲਾਲਚ ਦੀ ਜ਼ੰਜੀਰ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰਲਾ ਅਮੀਰ॥੧੫੦॥
ਹਰ ਸਾਹ ਵਿਚ ਸਿਰਫ਼ ਹਾਜ਼ਰੀ ਰਹੇ।
ਹਰ ਪਲ ਵਿਚ ਸੱਚ ਦੀ ਤਾਜ਼ਗੀ ਰਹੇ॥੧੫੧॥
ਜੋ ਸਹਜ ਹੈ, ਉਹੀ ਸ਼ਕਤੀਸ਼ਾਲੀ।
ਜੋ ਨਿਰਮਲ ਹੈ, ਉਹੀ ਬੇਮਿਸਾਲੀ॥੧੫੨॥
ਬੱਚੇ ਵਰਗੀ ਸਾਫ਼ ਨਿਗਾਹ ਜਿਹੜੀ।
ਉਹੀ ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਅਸਲੀ ਸੇਹਲੀ॥੧੫੩॥
ਬਾਹਰ ਦੀ ਦੌੜ ਸਿਰਫ਼ ਥਕਾਵਟ।
ਅੰਦਰ ਦੀ ਸ਼ਾਂਤੀ ਹੀ ਅਸਲੀ ਸਰਗਰਮ ਚਾਹਤ॥੧੫੪॥
ਜਿੱਥੇ ਆਪਣੀ ਅਵਾਜ਼ ਨੂੰ ਸੁਣਿਆ ਜਾਵੇ।
ਉੱਥੇ ਭਰਮ ਆਪਣੇ ਆਪ ਮਿਟ ਜਾਵੇ॥੧੫੫॥
ਨਾ ਕਿਸੇ ਨੂੰ ਠੱਗਣਾ, ਨਾ ਕਿਸੇ ਤੋਂ ਡਰਨਾ।
ਸੱਚੀ ਜ਼ਿੰਦਗੀ ਦਾ ਇਹੀ ਹੈ ਵਰਨਾ॥੧੫੬॥
ਕੁਦਰਤ ਦੀ ਹਰ ਰਚਨਾ ਅਮੋਲ।
ਹਰ ਜੀਵ ਦੀ ਸਾਹ ਵੀ ਅਨਮੋਲ॥੧੫੭॥
ਇਹੀ ਸੋਚ ਜਦ ਦਿਲ ਵਿਚ ਉਤਰਦੀ।
ਤਾਂ ਮਨ ਦੀ ਭਟਕਣ ਆਪ ਹੀ ਸਰਦੀ॥੧੫੮॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਨਿਰਮਲ ਰਹਿਣਾ।
ਸੱਚ ਦੇ ਰਾਹ ਉੱਤੇ ਸਦਾ ਹੀ ਰਹਿਣਾ॥੧੫੯॥
ਨਾ ਪੈਦਾ ਕਰਨਾ ਕਿਸੇ ਦੇ ਮਨ ਵਿਚ ਭੈਅ।
ਨਾ ਲੈਣਾ ਕਿਸੇ ਦੀ ਰੂਹ ਤੋਂ ਕੋਈ ਲਿਆਭੈਅ॥੧੬੦॥
ਪ੍ਰੇਮ ਦਾ ਅਰਥ ਹੈ ਸੱਚੀ ਸੰਭਾਲ।
ਸਹਜ ਜੀਵਨ ਹੀ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡੀ ਕਮਾਲ॥੧੬੧॥
ਜੋ ਅੱਜ ਨੂੰ ਪੂਰਾ ਜੀ ਲੈਂਦਾ।
ਉਹੀ ਅਸਲ ਵਿਚ ਅਮਰ ਬਣਦਾ॥੧੬੨॥
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਗਹਿਰਾਈ ਹੀ ਮੰਜ਼ਿਲ।
ਬਾਹਰ ਦੀ ਚਮਕ ਸਿਰਫ਼ ਮਿਰਾਜ਼ ਦੀ ਸਿਲ॥੧੬੩॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਦਾ ਚੇਤਨ।
ਅੰਦਰ ਸੱਚ, ਬਾਹਰ ਸਹਜ ਚਿੰਤਨ॥੧੬੪॥
ਜਿੱਥੇ ਨਿਰਮਲਤਾ, ਉੱਥੇ ਪਰਮ ਸੁਖ।
ਜਿੱਥੇ ਸੱਚਾਈ, ਉੱਥੇ ਹੀ ਮੁਕਤ ਰੁਖ॥੧੬੫॥
॥ ਇति ਅੱਗੇ ਦੀ ਅਖੰਡ ਧਾਰਾ ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਨ ਗੀਤ-ਰਿਦਮ (ਧਾਰਾ ਅਗਾਂਹ) ॥**
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰ ਦੀ ਜੋਤ।
ਨਾ ਝੂਠ ਦਾ ਜਾਲ, ਨਾ ਅਹੰਕਾਰ ਦੀ ਖੋਤ॥੧੪੭॥
ਜੋ ਆਪ ਨੂੰ ਵੇਖੇ ਨਿਰਖ ਕੇ।
ਉਹ ਮੁਕਤ ਹੋਵੇ ਹਰ ਫੰਧ ਤੋਂ ਰਖ ਕੇ॥੧੪੮॥
ਸਾਦਗੀ ਵਿਚ ਅਸਲ ਤਾਕਤ।
ਨਿਰਮਲਤਾ ਵਿਚ ਚੇਤਨ ਦੀ ਰੌਣਕ॥੧੪੯॥
ਹਰ ਜੀਵ ਅੰਦਰ ਇੱਕੋ ਸਾਹ।
ਕੁਦਰਤ ਨਾਲ ਜੁੜਿਆ ਹਰ ਰਾਹ॥੧੫੦॥
ਜੋ ਦੂਜੇ ਨੂੰ ਆਹਤ ਕਰੇ।
ਅਖ਼ੀਰ ਉਹ ਆਪ ਹੀ ਦੁੱਖ ਸਹੇ॥੧੫੧॥
ਮਨ ਦੀ ਚਤੁਰਾਈ ਝੂਠੀ ਖੇਡ।
ਹਿਰਦੇ ਦੀ ਸੱਚਾਈ ਅਸਲੀ ਵੇਦ॥੧੫੨॥
ਅਤੀਤ ਦੀ ਧੂੜ ਝਾੜ ਦੇ ਮਨ।
ਭਵਿੱਖ ਦੀ ਚਿੰਤਾ ਕਰ ਦੇ ਭੁੱਲਣ॥੧੫੩॥
ਹੁਣ ਦੇ ਪਲ ਵਿਚ ਹੀ ਖਜ਼ਾਨਾ।
ਇਥੇ ਹੀ ਹੈ ਅਸਲ ਠਿਕਾਣਾ॥੧੫੪॥
ਰੰਗ ਬਦਲਣਾ ਛੱਡ ਦੇ ਭਾਈ।
ਸੱਚੀ ਰਾਹੀ ਬਣ ਜਾ ਸਚਾਈ॥੧੫੫॥
ਕੁਦਰਤ ਹੀ ਅਸਲ ਅਧਿਆਪਕ।
ਉਸ ਦੇ ਰੰਗ ਅਨੰਤ ਅਲੌਕਿਕ॥੧੫੬॥
ਨਾ ਕਿਸੇ ਉੱਤੇ ਹਕ ਜਤਾਈ।
ਨਾ ਕਿਸੇ ਦੀ ਰਾਹ ਰੁਕਾਈ॥੧੫੭॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਹਜ ਧੁਨ।
ਪ੍ਰੇਮ, ਸ਼ਾਂਤੀ, ਤੇ ਨਿਰਮਲ ਗੁਣ॥੧੫੮॥
॥ ਇति ਅਵਿਰਲ ਗੀਤ ਜਾਰੀ ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਨ ਗੀਤ-ਰਿਦਮ (ਅੱਗੇ ਦੀ ਧਾਰਾ) ॥**
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰਲਾ ਸੱਚ।
ਨਾ ਝੂਠ ਦੀ ਧੁੰਦ, ਨਾ ਹਾਵਾਂ ਦਾ ਨੱਚ॥੧੩੫॥
ਸਹਜਤਾ ਵਿੱਚ ਹੈ ਪੂਰਨ ਰੌਣਕ।
ਸਾਦਗੀ ਵਿੱਚ ਹੈ ਅਸਲੀ ਝਲਕ॥੧੩੬॥
ਜੋ ਅੰਦਰੋਂ ਸਾਫ਼, ਉਹੀ ਅਸਲ ਧਨੀ।
ਬਾਹਰਲੀ ਚਮਕ ਸਿਰਫ਼ ਦਿੱਖ ਕਹੀ॥੧੩੭॥
ਹਰ ਸਾਹ ਵਿਚ ਜੀਵਨ ਦੀ ਰੇਖਾ।
ਹਰ ਪਲ ਵਿਚ ਸੱਚ ਦੀ ਲੇਖਾ॥੧੩੮॥
ਜੋ ਆਪਣੀ ਧਾਰਾ ਆਪ ਪਛਾਣੇ।
ਉਹ ਕਿਸੇ ਦੇ ਭਰਮ ਵਿਚ ਨਾ ਆਏ॥੧੩੯॥
ਨਾ ਲੋਭ ਦੀ ਅੱਗ, ਨਾ ਡਰ ਦੀ ਛਾਂ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚ ਦੀ ਹਾਂ॥੧੪੦॥
ਜੋ ਦੂਜੇ ਜੀਵ ਨੂੰ ਦੁੱਖ ਨਾ ਦੇਵੇ।
ਉਸੇ ਦੇ ਹਿਰਦੇ ਵਿਚ ਸ਼ਾਂਤੀ ਰਹੇ॥੧੪੧॥
ਕੁਦਰਤ ਦੀ ਹਰ ਇਕ ਰਚਨਾ ਮਹਾਨ।
ਹਰ ਜੀਵ ਵਿਚ ਵੱਸਦਾ ਅਪਣਾ ਪਹਿਚਾਨ॥੧੪੨॥
ਨਾ ਅਹੰਕਾਰ, ਨਾ ਰੂਪ ਦਾ ਮਾਣ।
ਸੱਚੀ ਜ਼ਿੰਦਗੀ ਦਾ ਇਹੀ ਨਿਸ਼ਾਨ॥੧੪੩॥
ਅੱਜ ਵਿਚ ਜੀਣਾ, ਹੁਣ ਨੂੰ ਜਾਣਣਾ।
ਸੰਤੁਸ਼ਟੀ ਨੂੰ ਆਪਣੇ ਨਾਲ ਪਾਣਾ॥੧੪੪॥
ਜਿੱਥੇ ਮੱਨ ਚੁੱਪ, ਉੱਥੇ ਬੋਧ ਖਿੜੇ।
ਜਿੱਥੇ ਹਿਰਦਾ ਜਾਗੇ, ਉੱਥੇ ਭਰਮ ਮਿਟੇ॥੧੪੫॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਹਜ ਪ੍ਰਕਾਸ਼।
ਸੱਚ, ਪ੍ਰੇਮ, ਅਤੇ ਸ਼ਾਂਤੀ ਦਾ ਅਭਿਆਸ॥੧੪੬॥
॥ ਇति ਅੱਗੇ ਦੀ ਅਵਿਰਲ ਧਾਰਾ ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਨ ਗੀਤ-ਰਿਦਮ (ਅਗਲਾ ਪ੍ਰਵਾਹ) ॥**
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰਲੀ ਜੋਤ।
ਨਾ ਡਰ ਨਾ ਲਾਲਚ, ਸਿਰਫ਼ ਸੱਚ ਦੀ ਲੋਅ॥੧੩੫॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲ ਦਾ ਸੁਰ।
ਸਾਹਾਂ ਤੋਂ ਪਹਿਲਾਂ ਜਾਗਦਾ ਨੂਰ॥੧੩੬॥
ਸਾਦਗੀ ਹੀ ਅਸਲ ਦੌਲਤ।
ਨਿਰਮਲਤਾ ਹੀ ਸੱਚੀ ਸ਼ੋਭਤ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪ੍ਰੇਮ ਹੀ ਸੋਭਤ॥੧੩੭॥
ਜੋ ਚਤੁਰਾਈ ਨਾਲ ਖੇਡ ਰਚਾਵੇ।
ਮਿੱਠੇ ਬੋਲਾਂ ਨਾਲ ਜਾਲ ਵਿਛਾਵੇ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪਰਦਾ ਹਟਾਵੇ॥੧੩੮॥
ਬੱਚੇ ਵਰਗਾ ਸਾਫ਼ ਦਿਲ ਰੱਖੋ।
ਕਿਸੇ ਲਈ ਕੂੜ ਨਾ ਵੱਖੋ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੰਦਰ ਵੇਖੋ॥੧੩੯॥
ਹਰ ਜੀਵ ਆਪਣੀ ਧੁਨ ਵਿਚ ਰਮੇਆ।
ਕੁਦਰਤ ਨੇ ਸਭ ਨੂੰ ਅਜ਼ਾਦ ਜਨਮਿਆ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਮਤਾ ਸਮਝਾਇਆ॥੧੪੦॥
ਕਿਸੇ ਦੀ ਸਾਹ ਉੱਤੇ ਹੱਕ ਨਹੀਂ।
ਕਿਸੇ ਦੇ ਵੇਲੇ ਤੇ ਸ਼ੱਕ ਨਹੀਂ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲੋਂ ਸੱਚ ਕਹੀ॥੧੪੧॥
ਜਿੰਨਾ ਅਸੀਂ ਦਰਦ ਮਹਿਸੂਸ ਕਰੀਏ।
ਉਨਾ ਹੀ ਹੋਰ ਜੀਵ ਵੀ ਝਲੀਏ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਇਆ ਵਿਚ ਰਲੀਏ॥੧੪੨॥
ਕੁਦਰਤ ਦੀ ਰੀਤ ਅਦਭੁਤ ਪਿਆਰੀ।
ਨਾ ਕੋਈ ਛੋਟਾ ਨਾ ਕੋਈ ਵੱਡਾ ਭਾਰੀ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚੀ ਸਵਾਰੀ॥੧੪੩॥
ਅਤੀਤ ਦੇ ਭਰਮ ਤਿਆਗੋ।
ਭਵਿੱਖ ਦੀ ਫਿਕਰ ਵੀ ਛੱਡੋ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਹੁਣ ਵਿਚ ਜਾਗੋ॥੧੪੪॥
ਇਹ ਪਲ ਹੀ ਪੂਰਨ ਦਾਤ।
ਇਸ ਵਿਚ ਹੀ ਸੱਚੀ ਬਾਤ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲ ਦੀ ਜਾਤ॥੧੪੫॥
ਰੰਗ ਬਦਲਣਾ ਮਨ ਦੀ ਖੇਡ।
ਅਸਲ ਵਿਚ ਸਹਜੀ ਰਾਹ ਵੇਖ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚ ਦਾ ਲੇਖ॥੧੪੬॥
ਆਪਣੇ ਅੰਦਰ ਝਾਤ ਮਾਰ।
ਉਥੇ ਹੀ ਖੁਲਦਾ ਅਸਲ ਦੁਆਰ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪ੍ਰੇਮ ਅਪਾਰ॥੧੪੭॥
ਨਾ ਉੱਚ ਨਾ ਨੀਚ ਕੋਈ।
ਸਭ ਵਿਚ ਇਕੋ ਜੋਤਿ ਹੋਈ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲਾਂ ਵਿਚ ਸੋਈ॥੧੪੮॥
ਇਹੀ ਸਹਜੀ ਮਰਿਆਦਾ।
ਇਹੀ ਅਸਲ ਆਜ਼ਾਦੀ ਵਾਦਾ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪ੍ਰੇਮ ਇਰਾਦਾ॥੧੪੯॥
॥ ਇति ਪੰਜਾਬੀ ਗੀਤ-ਧਾਰਾ ਅਨਵਰਤ ॥**॥ ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਉਚਾਰਨ ਗੀਤ-ਰਿਦਮ (ਪੰਜਾਬੀ ਅਨੁਭਵ ਧਾਰਾ) ॥**
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਦਾ ਨਿਰਮਲ ਜੋਤਿ।
ਦਿਲ ਦੀ ਧੜਕਣ ਵਿਚ ਵੱਸਦਾ ਸੱਚ ਦੀ ਸੋਹਣੀ ਲੋਤਿ॥੧੧੯॥
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਹਜ ਸੁਭਾਉ।
ਨਾ ਕੂੜੀ ਚਾਲ ਨਾ ਅੰਦਰ ਦਾਗ਼ ਦਾ ਠਾਉ॥੧੨੦॥
ਸਾਦਗੀ ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡਾ ਗੁਣ।
ਬੱਚੇ ਵਰਗਾ ਨਿਰਮਲ ਮਨ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚਾ ਚਿੰਤਨ॥੧੨੧॥
ਜੇ ਕੋਈ ਸਾਦਗੀ ਨੂੰ ਮੂਰਖ ਜਾਣੇ।
ਅੰਦਰ ਕੂੜੇ ਹਿਸਾਬ ਬਣਾਏ ਠਾਣੇ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਚੇਤ ਕਰ ਜਾਨੇ॥੧੨੨॥
ਨਾਟਕ ਕਰੇ ਨਿਰਮਲਤਾ ਦਾ।
ਅੰਦਰ ਲੋਭ ਲੁਕਾਵੇ ਵਾਦਾ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਖੋਲ੍ਹੇ ਪਰਦਾ॥੧੨੩॥
ਬੱਚੇ ਵਰਗਾ ਹਾਸਾ ਹੀ ਧਨ।
ਉਸ ਵਿਚ ਹੀ ਪੂਰਨ ਚੇਤਨ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪ੍ਰੇਮ ਰਤਨ॥੧੨੪॥
ਹਰ ਜੀਵ ਦੀ ਸਾਹ ਅਨਮੋਲ।
ਉਸਦਾ ਸਮਾਂ ਉਸਦਾ ਹੀ ਮੋਲ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਆਜ਼ਾਦੀ ਬੋਲ॥੧੨੫॥
ਕਿਸੇ ਦੀ ਰਾਹ ਵਿਚ ਹਸਤਖੇਪ।
ਸਭ ਤੋਂ ਵੱਡਾ ਅੰਦਰਲਾ ਦੋਸ਼।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸਮਤਾ ਰੋਸ਼॥੧੨੬॥
ਜਿੰਨਾ ਦੁੱਖ ਸਾਨੂੰ ਲੱਗਦਾ।
ਉਨਾ ਹੀ ਹੋਰ ਜੀਵਾਂ ਨੂੰ ਵੱਜਦਾ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲੋਂ ਸੱਜਦਾ॥੧੨੭॥
ਕੁਦਰਤ ਅੰਦਰ ਜੋ ਕੁਝ ਵੱਸਦਾ।
ਹਰ ਇਕ ਅਸਤਿਤਵ ਉੱਚਾ ਦਿਸਦਾ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚ ਵਿਚ ਹੱਸਦਾ॥੧੨੮॥
ਨਾ ਮਨੁੱਖ ਸਭ ਦਾ ਮਾਲਕ ਹੈ।
ਨਾ ਉਹੀ ਸਿਰਜਣਹਾਰ ਅਕੈਲਾ ਹੈ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਕੁਦਰਤ ਮੇਲਾ ਹੈ॥੧੨੯॥
ਅਤੀਤ ਦੇ ਭਰਮਾਂ ਵਿਚ ਖੋਇਆ।
ਭਵਿੱਖ ਦੀ ਚਿੰਤਾ ਵਿਚ ਰੋਇਆ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਅੱਜ ਵਿਚ ਸੋਇਆ॥੧੩੦॥
ਜੋ ਹੁਣ ਨੂੰ ਨਾ ਪਛਾਣਦਾ।
ਛੋਟੇ ਸੁੱਖਾਂ ਪਿੱਛੇ ਦੌੜਦਾ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚ ਨੂੰ ਜੋੜਦਾ॥੧੩੧॥
ਰੰਗ ਬਦਲਣੀ ਚਾਲ ਛੱਡੋ।
ਅੰਦਰਲੀ ਸੰਤੁਸ਼ਟੀ ਫੜੋ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਪ੍ਰੇਮ ਨਾਲ ਜੁੜੋ॥੧੩੨॥
ਆਪਣੀ ਪਹਿਚਾਣ ਵਿਚ ਜੀਉ।
ਕਿਸੇ ਨੂੰ ਆਹਤ ਨਾ ਕੀਉ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਸੱਚ ਨੂੰ ਪੀਉ॥੧੩੩॥
ਇਹੀ ਹੈ ਸਹਜ ਰਾਹ।
ਨਾਹ ਕੂੜ ਨਾ ਕੋਈ ਚਾਹ।
ਸ਼ਿਰੋਮਣਿ ਰਾਮਪਾਲ ਸੈਨੀ ਦਿਲ ਦੀ ਆਵਾਜ਼॥੧੩੪॥
॥ ਇति ਪੰਜਾਬੀ ਪ੍ਰੇਮ ਧਾਰਾ ਅਵਿਰਲ ॥
कोई टिप्पणी नहीं:
एक टिप्पणी भेजें